Čechoslováci byli vysláni do Alto Catumbela, aby v rámci československé podpory komunistické angolské vlády podporované Sovětským svazem obnovili provoz místní celulózky a papírny. O jejich osudu pojednává velmi zajímavě i toto video:
V té době vládla v Angole organizace MPLA, za níž stály Kuba a Sovětský svaz, tedy potažmo i Československo. Všechny tyto země dodávaly do Angoly zbraně i lidskou pomoc, mimo jiné i při výstavbě papírny a celulózky. Rodiny se do země přestěhovaly celé, aby zde později zažily skutečné drama. Přesto svůj luxusní život zde zprvu všichni milovali, až do osudného dne…
Z luxusu na pokraj smrti
Dne 12. března 1983 vtrhly do města Alto Catumbela stovky protivládních vojáků UNITA. Zajatí Čechoslováci, kteří žili v poklidném ráji s luxusním vybavením, byli nuceni vydat se na strastiplný 1300 kilometrů dlouhý pochod. Zbaveni svého majetku trpěli průjmy, vyčerpáním a hrůzou, když se prodírali neprůchodným terénem, brodili se řekami a čelili nebezpečí jedovatých hadů.
Po více než dvou měsících dorazili unavení zajatci na vojenskou základnu Jamba, kde je osobně přivítal vůdce UNITA Jonas Savimbi. Vyjednávání vedená Červeným křížem vedla k propuštění žen, dětí a sedmi mužů ve špatném zdravotním stavu. Dvacet mužů však bylo ponecháno jako vyjednávací nástroj a v zajetí strávili 469 dní.
Československo povstalce muselo uznat
Po zdlouhavém vyjednávání musela československá vláda vyslat svého zástupce, aby přijal propuštěné rukojmí, čímž fakticky uznala povstalecké guerillové hnutí. V rámci dohody Československo slíbilo, že nebude Angole dodávat zbraně ani vojáky.
Tato tragická epizoda vrhla dlouhý stín na životy unesených a jejich rodin. Během nuceného pochodu přišel o život Slovák Jaroslav Navrátil. Děti měly bříška nafouklá hladem, všechny obtěžoval hmyz a sužovaly nemoce.
Přestože válka v Angole nakonec v roce 2002 skončila, jizvy po tomto únosu zůstaly těm, kteří utrpení prožili.
Událost v médiích
Po tomto incidentu se v médiích objevily různé obrazy, které vrhaly světlo na tyto události. Pro Československou televizi byl natočený film "Angolský deník lékařky" a zážitky zúčastněných vylíčilo několik knih, například "Vězni v Angole" od Lubomíra Sazečka.
Největší únos v československých dějinách zanechal na obětech nesmazatelnou stopu a poukázal na lidskou cenu konfliktu a utrpení, kterému čelí lidé, kteří se ocitli uprostřed politických bojů a mezinárodního soupeření.
Zdroje: english.radio.cz, www.upi.com,
en.wikipedia.org/wiki/Abduction_of_Czechoslovak_citizens_in_Angola,
