Ač byla Nathanová vyhublá na kost, plod byl tak malý, že na ní těhotenství nebylo poznat. Josef Mengele pokýval hlavou a poslal ji mezi pracovně zdatné vězně. Kdyby ji chytili o několik týdnů či měsíců později, čekala by ji smrt a její dítě by pod rukou doktora Smrti muselo podstoupit kruté experimenty.
Válka měla brzo končit, za plot Osvětimi se tato informace zatím nedostala. Anka úspěšně skrývala své kulaté bříško, pomáhaly jí s tím další vězeňkyně. Všechny věděly, co by se stalo, kdyby se toho Mengele dopátral.
Pak zjistila, že bude přesunuta do koncentračního tábora Mauhausen. ,,Věděla jsem, co je Mauthausen, že je to likvidační tábor. V tu chvíli na mě přišly stahy a velké bolesti," vzpomíná Anka.
Než byl zařízen transport do tábora smrti, Osvětim byl ve fázi rozpadu. Německo vědělo, že válku prohraje, dozorčí Osvětimi si vězňů už nevšímali a prchali před vysvoboditeli, někteří se zamaskovali jako zachránci a předstírali pomoc. Den před převozem do Mauthausenu byly tamní plynové komory zničeny, aby se zakryly stopy po spáchaných zločinech. A den po plánovém transportu se Adolf Hitler zastřelil.
Anka Nathanová porodila v Osvětimi dceru Evu. I přes silnou podvýživu dokázala svou dceru nakojit, mnoho jiných vězeňkyň s dětmi takové štěstí nemělo. Miminko vážilo kilo a půl a mělo se čile k světu. Stejně jako Anka, která zdatně přechytračila nejobávanějšího doktora Německé říše.
