Příběh Ann Hodges fascinuje veřejnost i téměř 66 let po nehodě. Mary Beth Prondzinski, vedoucí sbírek v Alabamském muzeu přírodní historie, kde je zmíněný meteorit vystaven, řekla Matthewovi Wilsonovi z portálu Insider.com: "Je to jedna z místních legend, o které neví příliš mnoho lidí.“ Přitom Ann je jediným zdokumentovaným člověkem, kterého zasáhl meteorit.

Za jasného odpoledne si Ann podřimovala v obýváku na gauči zakrytá až po bradu dekou. V tom strop prorazil černý kámen o velikosti softballového míčku. Odrazil se od velkého rádia a udeřil ji do stehna, kde zanechal bolestivou modřinu. Křik přivolal její matku z vedlejší místnosti a obě se nevěřícně dívaly na díru ve stropě a malý kousek podivného kamene. Později přivolaný geolog z nedalekého lomu tvrdil, že meteorit byl ještě teplý.

Než kámen skončil v Annině obývacím pokoji, lidé žijící v malém městě Sylacauga a další obyvatelé východní části Alabamy hlásili, že viděli jasně načervenalé světlo a kouř. Někteří volali hasiče a policii, neboť se domnívali, že by to v období studené války mohla být bomba. Jiní prý viděli ohnivou kouli vypadající jako obrovský svařovací oblouk, kterou doprovázely výbuchy a hnědý mrak. Lidé se po události začali hrnout do Hodgesova domu ve velkém a všichni chtěli vidět záhadný meteorit, jak kámen nazval přivolaný geolog. Ann odvezli do nemocnice. Policejní šéf z Sylacauga kámen zabavil a předal ho k prozkoumání letectvu, které potvrdilo, že jde o objekt mimozemského původu a darovalo ho Ann.

Když se ovdovělá majitelka domu, kde Ann se svým manželem žila, dozvěděla, že jde o neobvyklý předmět, chtěla ho získat pro sebe. Zažalovala Ann, že kámen rozbil její majetek, a proto by měl patřit jí. Nakonec se však ženy mimosoudně dohodly a majitelka domu získala 500 dolarů. Manžel Ann dohodu uvítal. Do té doby netušil, že by mohl na černém "šutru" něco vydělat. Odmítl ale několik nabídek, které se mu zdály pod cenou, a stále hledal kupce.

Už v té době psychicky labilní a asociální Ann událost s meteoritem srazila na kolena. Byla pozvána do New Yorku, aby se zúčastnila show Garryho Moora a dostávala dopisy od mnoha lidí. Na žádné nabídky ani snahy o komunikaci nereagovala. Vše nechala na svém právníkovi. Byla přesvědčená, že jí meteorit zničil život. Darovala ho proto místnímu přírodovědnému muzeu. O tom, že černý kámen jí přinesl jen starosti, se jí potvrdilo v roce 1964, když se rozváděla se svým manželem. Ten byl prý tak posedlý zpeněžením meteoritu, že to s ním bylo k nevydržení.

Ann se za svůj život několikrát psychicky zhroutila a v roce 1972 zemřela na selhání ledvin. Bylo ji 52 let.