Nebyl to její původní nápad, ale dovedla ho do dokonalosti a rozšířila o něm povědomí do všech koutů světa. Umělkyně Anna Coleman se narodila 15. července 1878 ve Filadelfii. Po studiích na školách v Paříži a v Říme se provdala za lékaře Maynarda Ladda a společně se uchýlili do Bostonu, kde pokračovala v učení. V roce 1917 se přestěhovali do Francie, kde se plně se pohroužila do svých projektů.

Kosmetický salonek jen pro pány


Těsně před koncem války se zničení vojáci vraceli domů a spousta si jich z front odnesla mnohem více než doživotní trauma. V té době Anna poznala Francise Derwenta Wooda, který se už několik let věnoval vytvářením masek pro zraněné vojáky. Myšlenka ji naprosto nadchla, pochytila od svého nového lektora potřebné znalosti a založila si malé maskové studio Studio for Portrait-Masks patřící pod Americký Červený kříž.

Proces vytvoření jedné masky byl zdlouhavý a složitý, ale nesl kýžené výsledky. Zraněným veteránům pomocí plastelíny vytvořila odlitek znetvořené části tváře. Z odlitku vyrobila protézu z tenké galvanizované mědi, tu natřela smaltem, aby se co nejblíže přiblížila odstínu kůže daného klienta. S maskou si opravdu vyhrála, a tak když rekonstruovala obličejovou část kolem očí nebo úst, použila skutečné vlasy, z nichž vytvořila řasy, obočí nebo knír. Aby se protéza na obličeje muže udržela, používala brýle bez dioptrií nebo speciální strunu.

Nejvýznamnější ocenění

Za svůj změnila osud kolem stovce mužů a pomohla by mnohem většímu počtu, kdyby ji Červený kříž neodstřihl od dotací. Anna svůj malý kosmetický salon výhradně pro pány zavřela a s manželem se přestěhovala zpátky do Ameriky. V roce 1932 ji Francie ocenila Řádem čestné legie, nejvyšším francouzským státním vyznamenáním.

Ladd se až do konce svého života v roce 1939 věnovala umění. V Kalifornii si založila malé sochařské studio, po smrti byly její výtvory předmětem dražby a část výtěžku šla na dobročinné účely. Její nejslavnější socha Triton Babies se později stala součástí fontány v Bostonském parku.