www.cs.wikipedia.org, www.denik.cz

Jako dítě byla druhorozená dcera Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského Anna Marie překrásná. Pyšnila se blonďatými kudrnatými vlasy a velkýma očima, v nichž se třpytily veselé jiskřičky. Domácí učitele fascinovala svým zájmem o přírodní vědy a umění. Bavila ji fyzika, mechanika, chemie, botanika, numismatika, skvěle zpívala, tančila a milovala divadlo. 

Její matka se při pohledu na ni radovala. Skvěle zapadala do její sňatkové politiky. Pak ale přišel rok 1757. Marianna, jak se jí doma říkalo, prodělala těžký zápal plic a později tuberkulózu páteře. Infekční onemocnění způsobilo, že se její tělo zkřivilo do nepřirozené polohy a na zádech se ji vytvořil velký hrb. Naděje na výhodnou svatbu se rozplynula jako pára nad hrncem.

Anna dcera Marie Terezie

Krásná Anna proplakala několik dní a nocí. Její postižení jí nesmírně trápilo. Uzavřela se do sebe a odmítala chodit do společnosti. Deprese ji pomohl překonat její otec, který ji podporoval ve studiu. Vedli nekonečné diskuze o numismatice a mineralogii. Osud ji ale nepřál ani nadále. Její jediný přítel v roce 1765 zemřel.

Po tatínkově odchodu se ještě více stáhla do ústraní. Marie Terezie proto udělala velkorysé gesto. I přesto, že si ji do té doby téměř nevšímala a o její život se nezajímala, jmenovala ji představenou Ústavu šlechtičen na pražských Hradčanech. Tato funkce ji otevřela dveře do světa vědy a umění. Později se stala členkou nově založené mědirytecké akademie a Akademie umění ve Florencii.

Byla v kontaktu s nejslavnějšími mineralogy a numismatiky té doby. Zakládala nákladné sbírky, podporovala archeologické vykopávky. Sama dokonce napsala studii o pamětních mincích z dob vlády své matky. Štědře také financovala vědecký výzkum svých kolegů.

Arcivévodkyně vědkyně

Když zemřela Marie Terezie, opustila Vídeň a přesídlila do rakouského Klagenfurtu. Zde žila asketický život pod ochranou představené Alžbětinek a své přítelkyně Xaverie Gasser. Zasadila se o opravu kláštera a farního kostela, rozšířila špitál, zorganizovala dodávky obilí pro chudé a nemocné.

Její šlechetnost pramenila z vlastního utrpení. Prodělala několik zápalů plic, zkřivená páteř ji způsobovala problémy s dýcháním a chůzí. Na sklonku svého života se pohybovala pouze na invalidním vozíku. Trpěla migrénami a nespavostí. 19. listopadu roku 1789 zemřela ve věku 51 let.