Dívenku s královským potenciálem chtěl ale nejprve oženit se svým synem Václavem, kterého porodila jeho druhá manželka Anna Falcká. Malý Václav ale brzy zemřel a jeho matka ho následovala o dva roky později. Karel IV. se tak stal jednou z nejlepších partií v Evropě. Tehdy sedmatřicetiletý český a římsko-německý král, pohledný a své země opečovávající Karel, si mohl nevěsty vybírat. On se ale rozhodl pro strategický tah. Sňatkem s malou Annou totiž doplnil do své pozemkové skládačky Horní a Dolní Lužici.

Na radosti manželského života si ale Karel IV. musel ještě počkat, protože mladinká Anna ještě rok pobývala se svou matkou v Budíně. Společný život odstartovali velkolepou cestou do Říma, kde již českou královnu korunoval papežský legát kardinál Pierre de Colombiers za římskou císařovnu. To bylo půvabné Anně 16 let a až do své smrti stála svému choti věrně po boku. V Římě se také císařský pár poprvé osobně setkal se slavným básníkem Francescem Petrarcou, s nímž si Karel IV. korespondoval už od roku 1351. Annu italský spisovatel a moudrý muž v jednom tak uchvátil, že si spolu vyměňovali soukromé dopisy.

Ty dokazují, jak byla Anna vzdělaná a jak milovala umění. Ještě aby ne, dostala totiž skvělého vzdělání na dvoře královny Alžběty zvané Polské, která se starala o více mladých šlechtičen a vychovávala z nich dokonalé budoucí manželky. Urozené dívky dostávaly jazykové a literární vzdělání a učily se jemným mravům francouzského dvora. Nejen krása, ale také bystrý intelekt, pokora a hluboké náboženské cítění mladé dívky, která se dala ještě zformovat do dokonalé panovnice, zralému Karlovi IV. imponovala. Dokazuje to také slavný dvojportrét v Kapli sv. Kateřiny, na němž Karel IV. a Anna Svídnická drží společně v rukou ostatkový kříž českého království, a také obraz v kostele Panny Marie, na němž je Anna vyobrazena jako Panna Marie a Ježíšek má podobu malého Václava IV. Historici se shodují, že Karel IV. již více nemohl svou ženu povznést.

Když se Anně po pěti letech manželství narodila dcera Alžběta, byla z toho velice zklamaná. I když Karel IV. oslavoval, Anna truchlila, jelikož toužila po synovi. V té době do Prahy dorazil jediný známý Petrarcův list, který Annu utěšuje a přirovnává ji ke slavným Římankám a k mytologickým figurám. V roce 1361 se manželský pár konečně dočkal. Anna Svídnická porodila Karlovi IV. syna, později nazývaného Václav IV. Při křtinách bylo nemluvně vyváženo zlatem, které bylo následně uloženo v pokladu kaple v Cáchách, a papež při té příležitosti schválil velké odpustky. Od té doby také začal Karel IV. Annu nazývat „nejdražší choti“.

Radost ze syna a krásné manželky však netrvala dlouho. Osm měsíců po porodu prvního syna Anna znovu otěhotněla. I když stále mladá, tehdy třiadvacetiletá panovnice, měla spoustu sil, porod se jí stal osudným. 11. července 1362 zemřela společně s bezejmenným potomkem. Karla IV. smrt zbožňované manželky zlomila. Na několik měsíců se uzavřel na Karlštejně a téměř nekomunikoval se světem. Život ale šel dál a on pro své potomky a svou zemi musel zajistit pohodlnou budoucnost. V květnu 1363 se tedy počtvrté oženil. Jeho vyvolenou se stala Alžběta Pomořanská.

(Zdroj: www.cs.wikipedie.org, www.vltava.rozhlas.cz, říjen 2016)