Negramotná děvečka ve 30 letech otěhotněla s cizím žoldákem, který opustil Švýcarsko ještě předtím, než se dítě narodilo. Miminko krátce po porodu zemřelo, což ve své době nebyl nijak zvláštní jev, nicméně ctihodní měšťané viděli příčinu v matčině neuspořádaném životě a hříšném spojení s neznámým mužem. Annu Göldi dovlekli na pranýř a uložili jí 6 let domácího vězení.

Když později Anna sloužila v rodině Melchiora Zwickyho, přivedla na svět druhé dítě. Otcem byl její pán, který zneužil svého nadřízeného postavení a služku nutil, aby mu byla po vůli. Jak to už tehdy chodilo, vlastní vinu nepřiznal a Annu ze služby vyhodil.

Situace se opakovala v rodině váženého lékaře Jakoba Tschudiho. Anně už bylo v té době přes 40 let a naštěstí neotěhotněla. Jakob Tschudi se přesto rozhodl, že se jí zbaví. Není jisté, zda si chtěl pořídit mladší služebnou, nebo zda mu Anna vyhrožovala, že o jeho počínání informuje paní domu, každopádně zástupný důvod, který si Tschudi k vyhazovu našel, hraničil se zdravým rozumem.

V roce 1781 Jakob Tschudi ohlásil úřadům, že se Anna Göldi "pod vlivem nadpřirozených sil" pokusila otrávit jedno z jeho dětí. V mléce a chlebu servírovaným dětem se prý našly špendlíky a jedné dceři není dobře.

Anna mezitím uprchla, v únoru roku 1782 však byla dopadena a podrobena mučení. V krutých bolestech přiznala, že uzavřela pakt s ďáblem, který se jí zjevil v podobě černého psa. Později zase všechno odvolala, ale tím si jen na sebe přivolala další torturu. V červnu byla popravena stětím.

Poprava už ve své době vyvolala silné emoce po celé Evropě. Historik August Ludwig von Schlözer označil proces za justiční vraždu, provedenou úmyslně "a se vší svátostí spravedlnosti". Dnes je případ Anny Göldi považován za poslední čarodějnický proces na starém kontinentu.