Anna se narodila roku 1693 jako dcera cara Ivana V., jenž byl pro psychickou nezpůsobilost nahrazen svým mladším bratrem Petrem Velikým. Petr zůstal u moci i po jeho smrti a své neteři vybral za ženicha kuronského vévodu Fredericka. Bylo to od něho poměrně sympatické gesto, protože oběma snoubencům bylo 17 let a upřímně se do sebe zamilovali. Petr jim zaplatil velkolepou svatbu a neteři věnoval neuvěřitelných 200 tisíc rublů. Zdálo se, že Anna prožije šťastný život po boku milovaného muže.
Frederick ale pouhé tři měsíce od svatby náhle zemřel, přičemž dodnes není jisté, zda příčinou bylo nachlazení nebo otrava alkoholem. Anna dorazila do Kuronska jako vdova a ujala se zde vlády sama. Ačkoli ji rádci přesvědčovali, že by se měla znovu provdat, neučinila to. Vévodství držela ve vlastních rukou celých 20 let.
Anna Ivanovna
Sliby chyby
V roce 1730 zemřel i Petr Veliký a nezanechal po sobě žádného mužského dědice. Jeho dcery pocházely z mimomanželských vztahů, a tak v boji o trůn neměly moc šancí. Zato Anna se zdála být kandidátkou přímo ideální. Jejím otcem byl legitimní car, a navíc měla zkušenosti s vedením pobaltského vévodství.
Ruská šlechta ji podpořila, ale vymínila si podmínky, které měly její moc do jisté míry omezit. Anna všechno odpřisáhla, a tak ji aristokraté učinili carevnou. Domnívali se přitom, že s ní jako se slabší ženskou bytostí budou moci snadno manipulovat.
Šeredně se spletli. Sliby nesliby, přísaha nepřísaha, novopečená carevna okamžitě po svém nástupu na trůn rozpustila Nejvyšší tajnou radu a její členy buď popravila nebo vyhnala na Sibiř. O nějakém řádném soudu pochopitelně nemohla být ani řeč. Brzy došlo také na osobní účty. Anna Ivanovna se neštítila odstranit i členy vlastní rodiny.
Z prince šaškem
Krutě se pomstila princi Alexandru Golicynovi, který se přes její nesouhlas oženil s italskou katoličkou. Carevna ho zbavila všech titulů a pasovala ho do role dvorního šaška. Toto ponížení jí však nestačilo, a tak mu uspořádala druhou svatbu. Za nevěstu mu vybrala svou nejstarší a nejošklivější služebnou.
Dvorní šašci Anny Ivanovny
Říká se, že proslulý Ledový palác nechala vystavět jen proto, aby Golicyna před zraky celého Ruska exemplárně umučila. Princ tu měl se svou novomanželkou strávit svatební noc bez jediného kousku oblečení. Naštěstí se mu podařilo podplatit stráže, aby jim poskytli svršky a přikrývky. Nevěsta přesto vážně prochladla a záhy zemřela na zápal plic.
Anna Ivanovna se stále odmítala provdat. Našla si ale milence, kterému svěřila do rukou téměř neomezenou moc. Byl jím lotyšský vévoda Ernst Johann von Biron. V krutosti si se svou milenkou nijak nezadal. Podepsal přes 1000 rozsudků smrti a dalších 40 tisíc lidí nechal deportovat na Sibiř.
Krutovláda carevny Anny nicméně trvala pouhých deset let. Trápila ji dna a bolestivé ledvinové kameny, kterým nakonec ve věku 47 let podlehla. Ačkoli za následníka trůnu určila svého dvouměsíčního prasynovce Ivana VI., faktické vlády se po její smrti ujala dcera Petra Velikého Alžběta Petrovna. Malý car skončil ve vězení, kde prožil celých 23 let svého života, než byl úkladně zavražděn.
Zdroje: www.historicmysteries.com, en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
