Sňatek s Annou Klevskou byla převážně otázka politiky. Ovdovělý Jindřich VIII. potřeboval spojit síly s protestantským Klevskem a spojení s dcerou klevského vévody Jana III. byl logický krok. Anna asi nikdy netušila, do jak velkého světa se dostane. Žila se svou matkou a mladšími sestrami na malém německém dvoře, kam nepronikly žádné novoty. I přesto, že Anna byla velice inteligentní, její vzdělání bylo zaměřeno především na ruční práce. Nikoli na výuku jazyků či hry na hudební nástroj, jak to bylo v období renesance ve šlechtických kruzích běžné.
I přesto si ji anglický král, proslulý tím, že rád popravuje své manželky, vybral. Ještě před tím, než ji pozval na svůj dvůr však toužil vidět, jak vypadá. Vyslal proto do Klevska svého dvorního malíře Hanse Holbeina mladšího. Ten ji vyobrazil jako jemnou, štíhlou slečnu s ospale přivřenýma očima, vysokým čelem a mírně křivým nosem. Když portrét dorazil do Anglie, král byl nadšený. Začala se chystat svatba.
„Nemám ji rád!"
Když Anne dorazila do Anglie, čekala, kdy se konečně oficiálně setká se svým nastávajícím. Ten byl na ni také zvědavý. Společně se svými přáteli vymyslel, že se v přestrojení vplíží do jejího pokoje a překvapí ji. Tak se také stalo. Anna však byla spíše znechucena z toho, že jí někdo narušuje soukromí. Od neznámého sice přijala žeton, který ji měl poslat král, dále mu však nevěnovala pozornost. Jindřich se urazil. Rychle svlékl plášť a odhalil svou pravou totožnost. „A když páni a rytíři viděli jeho milost, vzdávali mu úctu," píše savojský diplomat Eustace Chapuys. O tom, jak se Anna tvářila, se svědek události nezmiňuje. Je však známo, že krále se její předešlé chování dotklo. Vždyť ho ponížila před polovinou dvora! Na její adresu pak hlavnímu ministrovi Thomasu Cromwelli řekl, že ji „nemá rád“. Na společnou cestu tak nevykročili tou správnou nohou.
Král se chtěl sňatku vyhnout stůj co stůj. Prý portrét a vyslanci lhali o Annině vzhledu. Kde jsou nevzhledné pigmentové skvrny a jizvy po prodělaných neštovicích, které v reálu hyzdí její tvář? Ministr Thomas Cromwell měl najít legální způsob, jak zásnuby anulovat. V tomto okamžiku to však bylo nemožné, protože by se ohrozilo životně důležité spojenectví s Němci.
Po svatbě, která se konala 6. ledna v královském paláci v Londýně, mělo přijít to zásadní. Svatební noc. V loži však nastaly problémy. 48letý král měřil přes pás kolem 145 cm, na noze měl neléčitelný zapáchající bércový vřed a nejspíše trpěl impotencí. Ani král nebyl z Anny nadšený. Její postava Jindřicha dostatečně nenavnadila. Později své rozčarování popsal: ,,… nic v sobě nemá pěkného a vypadá špatně zepředu i zezadu. Povislá prsa i jiné znaky ve mně vyvolaly jistotu, že už není pannou. Její tělo nemá nic, co by vyvolalo jakékoli touhy." Začal ji tak nazývat „vlámskou kobylou“.
Anna Klevská a Jindřich VIII. - rozvod
Po několika měsících Jindřich VIII. navrhl své ženě rozvod. Anna se zhroutila a pak rázně prohlásila, že by to pro ni bylo ponižující. Vzpomněla si ale na své popravené předchůdkyně a na rozvod přistoupila. Bylo to pro ni výhodné. Jindřich VIII. ji nabídl pravidelný finanční příjem, dva paláce a služebnictvo. Bývalé manželé se stali dobrými přáteli. Anna byla čestným členem královské rodiny a byla označována jako „králova milovaná sestra“.
Zdroj:
www.thehistoryjar.com, www.nasregion.cz, www.blog.english-heritage.org.uk