Smutný osud Anny Letenské: Nacisté jí ještě před popravou dovolili dotočit film

25. září 2019 četba na 3 minuty
Anna Letenská

Anna Letenská

Foto: Filmový archiv

Nacistická okupace měla v Československu na svědomí životy více než tří set tisíc civilistů, na české umělkyně si však gestapo většinou vztáhnout ruku nedovolilo. Výjimkou byla herečka Anna Letenská (1904-1942), kterou smetla vlna pomsty po atentátu na Heydricha.

Anna Letenská, rozená Svobodová, vyrůstala v herecké rodině a od dětství hrála s kočovným divadlem. Její vrozený komediální talent ji vynesl až na prkna pražského Vinohradského divadla, kde byla obsazována zejména do rolí bodrých a plnokrevných žen. Jaká byla na jevišti, tak se chovala i v soukromí: neustále překypovala dobrou náladou a rozdávala kolem sebe smích.

Její první manželství skončilo rozvodem, ale herečka díky němu získala příjmení Letenská, které si už ponechala jako umělecký pseudonym. O pravé jméno nešlo ani v případě jejího muže, operního zpěváka Ludvíka. Ten se původně jmenoval Hrdlička, ale protože v jeho souboru působilo už několik pěvců s ptačími jmény a ředitel nechtěl působit jako vedoucí sboru opeřenců, vymyslel si Ludvík nové příjmení podle pražské čtvrti, kde bydlel.

V manželství se narodil syn Jiří, kterému se podařilo válku přežít díky tomu, že zůstal bydlet u otce. Anna začala nový život po boku architekta Vladislava Čalouna a v roce 1941 se za něho provdala. Na poměry protektorátu se jim dařilo dobře: Čaloun měl v Praze slušně placenou práci, Anna úspěšně natáčela filmy, mohli si dovolit prostorný byt a na první pohled jim nic nescházelo. Osud však jejich karty podivně zamíchal.

Čaloun byl vlastencem, jemuž politická situace v zemi nebyla lhostejná. Ze Sokola se znal s lékařem Břetislavem Lyčkou, se kterým se připojil k ilegální sokolské skupině Jindra. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se Lyčka ocitl na černé listině gestapa kvůli tomu, že ošetřil zraněné atentátníky Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. S manželkou Františkou proto rychle opustil svůj pražský byt a ráno chtěl odcestovat na Moravu. Tu noc přespával u známých, zatímco Františka si vyjednala nocleh u Vladislava Čalouna a Anny Letenské.

Ráno byla Františka na nádraží bohužel zatčena a podrobena tvrdému výslechu. Gestapo zjistilo, u koho předešlou noc pobývala, a vydalo se zatknout i Čalouna. Lékař Lyčka mezitím spáchal sebevraždu.

K výslechu byla předvolána i Letenská, protože však šlo o herečku, nacisté se k ní chovali zdvořile. Celou dobu jí udržovali v domnění, že jí nehrozí žádné nebezpečí. Byl to zřejmě majitel Lucernafilmu Miloš Havel, kdo si u gestapa vyprosil, aby Anna mohla dokončit natáčení filmu Přijdu hned, kde hrála hubatou domovnici. Její výkon byl profesionální, ačkoli se mezi klapkami třásla strachy o život manžela, kterému denně nechávala v Petschkově paláci balíčky s čistým prádlem a jídlem.
.
Snímek Přijdu hned byl dotočen, ale Anna Letenská se už mezi své kolegy nikdy nevrátila. Gestapo ji ihned odvezlo na Pankrác, odkud putovala do Terezína a posléze do koncentračního tábora Mauthausen. Do poslední chvíle netušila, že byla stejně jako její manžel odsouzena k trestu smrti. Předpokládá se, že byla zastřelena v Mauthausenu dne 24. října 1942. Vladislav Čaloun byl zavražděn na témže místě v lednu následujícího roku.

Akční letáky