www.thesun.co.uk, www.nasa.gov, www.huffpost.com, www.theguardian.com

Pozadí a souvislosti

Dne 11. dubna 2019 vypustila izraelská nezisková organizace SpaceIL na raketě Falcon 9 z mysu Canaveral na Floridě robotický lunární modul Beresheet. Cílem mise bylo přistát na Mare Serenitatis, tmavé planině v severovýchodní části přiblížené strany Měsíce, a provést měření měsíčního magnetického pole pomocí magnetometru, který poskytl Weizmannův vědecký institut v Izraeli.

Přistání se však nezdařilo, protože softwarová závada způsobila předčasné vypnutí hlavního motoru a sonda se ve vysoké rychlosti zřítila na měsíční povrch. I přes tento neúspěch mise poskytla cenné údaje a poučení pro budoucí výzkum Měsíce.

Zatímco původní tvrzení bylo založeno na jediné anomálii zjištěné magnetometrem, následné analýzy a simulace nezávislých výzkumníků existenci souvislého a umělého objektu pod povrchem nepotvrdily. Čas od času se ale nějaká teorie objeví, jak ukazuje toto video:

Zdroj: Youtube

Tajemný objekt pod kůrou

Jedním z nečekaných zjištění, které tým Beresheet oznámil, byla zvláštní magnetická anomálie, která zřejmě naznačovala přítomnost velkého a hustého kovového objektu pohřbeného pod kůrou. Podle výzkumníků se tato anomálie nepodobala žádné jiné, která byla dříve zjištěna na Měsíci nebo na Zemi, a nebylo možné ji vysvětlit přírodními procesy, jako jsou dopady meteoritů nebo lávové proudy.

Hypotéza o pohřbené kovové struktuře okamžitě vyvolala spekulace a vzrušení mezi některými lidmi, kteří tvrdili, že by Měsíc mohl ukrývat důkazy o mimozemské technologii nebo dávných civilizacích. Jiní zůstávali skeptičtí a upozorňovali, že údaje jsou předběžné, neúplné a podléhají různým nejistotám a artefaktům.

Následná zkoumání a kritika

V měsících a letech následujících po misi Beresheet se nezávislí vědci a výzkumníci pokoušeli ověřit nebo vyvrátit tvrzení o existenci kovové struktury na Měsíci, rozlohou větší než Dánsko, pomocí různých metod a zdrojů dat. Zatímco některé analýzy podpořily původní interpretaci, jiné ji zpochybnily nebo navrhly alternativní vysvětlení.

Například ve studii publikované v časopise Earth, Planets and Space v červnu 2020 analyzoval tým japonských vědců údaje o magnetickém poli získané sondou Lunar Prospector, která obíhala Měsíc v letech 1998-1999. Tým zjistil, že magnetická anomálie odpovídá spíše lokálnímu zbytkovému zmagnetování kůry než diskrétnímu kovovému tělesu. K podobným závěrům dospěl i komentář profesora stavebního a environmentálního inženýrství a vědy o Zemi Cliva Neala zveřejněný v časopise Nature Astronomy v září 2020. Výsledky zněly, že tým Beresheet neposkytl dostatek informací o svých metodách zpracování a analýzy, aby je bylo možné nezávisle zopakovat a ověřit.

Anomálie je nepravděpodobná

Nedávno, v únoru 2021, provedl tým amerických vědců numerické simulace, aby ověřil hypotézu o pohřbené kovové struktuře na Měsíci. Tým použil trojrozměrný model měsíční kůry a pláště a simuloval vliv různých tvarů, velikostí a hloubek kovových těles na magnetické pole na povrchu. Tým zjistil, že žádný ze simulovaných modelů nedokázal reprodukovat pozorovanou magnetickou anomálii se stejnou amplitudou a prostorovým rozložením, jaké uvádí Beresheet.

Vědci dospěli k závěru, že hypotéza o kovové struktuře je nepravděpodobná a anomálie je s největší pravděpodobností způsobená zbytkovou magnetizací kůry.

Důsledky a kontroverze

Debata o existenci kovové struktury na Měsíci vyvolává různé vědecké a filozofické otázky, stejně jako některé kontroverze a konspirační teorie. Tvrzení o kovové struktuře na Měsíci je navíc některými kritizováno jako součást širšího trendu senzačních a neověřených zpráv v médiích, která upřednostňují kliknutí a názory před přesností a objektivitou. Britský bulvární deník The Sun, který o anomálii Beresheet jako první informoval jako o důkazu "měsíčního kovu" a "podzemních mimozemšťanů", v minulosti publikoval pochybné nebo zavádějící články o vědě a technice a byl obviněný z šíření dezinformací a konspiračních teorií.