Ani tato hypotéza nebyla vyloučena. Vědci tedy hnědou zkamenělinu pojmenovali jako „Věc" podle sci-fi a hororového filmu z roku 1982 režiséra Johna Carpentera. Následně ji přemístili do Muzea přírodní historie v Chile, aby ji podrobili zkoumání. Až do roku 2018 se však stále nevědělo, co je předmět zač.
Tehdy paleontologové poprvé vyslovili doměnku, zda nejde o pravěké vejce. Tento nápad se však se všeobecným nadšením nesetkal. Nález se svými rozměry 28 cm na délku a 18 cm na šířku byl prý na vejce moc velký. Také tak nevypadal a uvnitř se nenašla žádná kostra. Následná analýza provedená výzkumníky z texaského Austinu však odhalila, že je živočišného původu. Obal se skládá ze silné membrány a měkké skořápky.
Vejce z Antarktidy
Další výzvou bylo odhalit, kdo vejce snesl. Zatím bylo objeveno pouze jedno, jež mělo srovnatelnou velikost, a to vejce pravěkých „sloních" ptáků aepyornis žijících na Madagaskaru. Ti však kladli plody s tvrdou skořápkou. Antarktická „Věc" ji ale měla měkkou a připomínala pergamen.
„Toto vejce nepocházelo od dinosaura žijícího v druhohorním období na území dnešní Antarktidy. V té době byli příliš malí na to, aby snesli něco tak velikého," uvedl Lucas Legendre z Texaské univerzity v Austinu, hlavní autor studie, otištěné v odborném časopise Nature. Jedinými tvory, kteří dorůstali v Antarktidě do dostatečné velikosti, byli podle odborníků mořští plazi mosasauři a plesiosauři.
Mosasaurus byl velký kolem 50 metrů, plesiosaurus dosahoval délky 10 metrů. Problémem však je, že vejce mosasaurů zatím objevena nebyla. Unikátní nálezy koster samic plesiosaurů s mláďaty v břišní dutině zase napovídají, že tito tvorové vejce nekladli. Komu tedy „Věc“ patřila?
Pravěký obr
Paleontologové předpokládají, že mořský obr dosahoval v dospělosti délky minimálně sedmi metrů. Samice kladla vejce buď přímo do vody, jako dnešní mořští hadi nebo do písku, jako želvy. Tato možnost je však méně pravděpodobná, protože tvor byl na pohyb na souši příliš těžký.
Avšak, podle studie kurátora oddělení paleontologie Amerického přírodovědného muzea Marka Norella, také dinosauři pravděpodobně kladli vejce s měkkou skořápkou. Ne jen pravěcí plazi. „Dinosauří vejce se nacházejí vzácně a pocházejí z pozdějšího období mezozoika. Proč jsme našli jen skořápky některých druhů a ne například ceratopsů, nejčastěji se vyskytujích tvorů na místech v Asii či v severní Americe?" ptá se vědec.
Mussaurus
Předpokládá, že rané formy dinosaurů kladli vejce s měkkou skořápkou, která se následně rozložila. Proto se nedochovala. Svou teorii Norell oveřil analýzou materiálů v usazeninách kolem některých fosilizovaných koster mláďat protoceratopsů a mussaurusů. Tým vědců zjistil přítomnost chemických látek, jež naznačují, že se malí dinosauři narodili ve vejcích s měkkou skořápkou.
Zdroj:
www.olomoucky.denik.cz, www.novinky.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz
