Těmi „bláznivými” částicemi myslel neutrina. Elementární hmotu, která je tak lehká, že ji prakticky nic neovlivňuje. Jejich zdrojem je Slunce, supernovy nebo blazary. Cestují rychlostí světla a každou sekundu jich skrze nás projde kolem 50 bilionů.

Jejich nejzajímavější vlastností je, že i když jsou všude kolem nás, jsou téměř nepolapitelné a obtížně se detekují. Vědci ale zjistili, že pokud narazí do ledu, minerálního oleje nebo velkého množství vody, vyšlou krátký optický záblesk, tzv. Čerenkovovo záření. Proto byla na Antarktidě vybudována speciální laboratoř IceCube, jež je vybavena 5000 digitálními optickými moduly, jež jsou prostřednictvím 86 strun zanořeny do antarktického ledu.

Antarktida a ANITA

Neutrinovou observatoř doplňuje pozorovací stanice Antarctic Impulsive Transient Antenna (ANITA), která je upevněna na heliovém balónu ve výšce 40 kilometrů nad Jižním pólem. Ta zachycuje rádiové signály, jež vznikají, když kosmické vysokoenergetické částice narazí do atmosféry a rozpadnou se na neutrina. Ty následně procházejí skrz naší planetu. Pouze některé z nich začnou interagovat s posledními vrstvami zemské kůry nebo ledu.

To se přesně stalo i v roce 2016, s tou výjimkou, že citlivé antény zaregistrovaly, že částice mají tak vysokou energii, že by průchod Zemí neměl být vůbec možný. Další anomálií bylo, že neutrina byla podezřele kontaktní. Otázkou tedy bylo, odkud přiletěla.

Během let se objevilo několik teorií. Někteří badatelé navrhli, že odchylky vznikly díky podzemním jeskyním. Další, že ANITA objevila zcela novou částici. Mezi nejzajímavější vysvětlení ale patřila hypotéza, že neutrina přiletěla z paralelního vesmíru, v němž je vše naopak.

Paralelní vesmíry a Antarktida

Pokud by se ukázalo, že je to pravda, byl by to jasný důkaz toho, že hmota a energie nejen cestuje skrze multivesmíry, ale také s nimi interaguje. Antarktida by se zároveň stala bránou do jiných světů. Tuto myšlenku ale nakonec vyvrátil profesor Ian Shoemaker z Virginia Polytechnic Institute and State University.

Zdroj: Youtube

„Anita s největší pravděpodobností nezachytila neutrina, ale kosmické záření s ultra vysokou energií, jenž se odrazilo od určitého typu ledu. Rádiové záblesky pak vytvořily stejný tvar vlny. Ty ve skutečnosti formuje hlavně magnetické pole Země,” tvrdí.

Zdroj:

www.astronomy.com, www.bigthink.com, www.seznamzpravy.cz