Antarktida má rozlohu necelých 14 milionů km². Je tvořena převážně ledem, který je velký zhruba jako celá Severní Amerika a má tloušťku téměř 5 kilometrů. Antarktický ledovec je starý přibližně 34 milionů let a obsahuje více než polovinu sladké vody na Zemi. Je nejen nechladnějším regionem, také jsou tu nejsilnější větry. Klimatologové ale upozorňují, že se to mění a Antarktida se otepluje rychleji než zbytek světa. Z toho důvodu se během posledních 9 let tání ledu třikrát zrychlilo.

Zdroj: Youtube

Konkrétně vědci studovali ledovce Pope, Smith a Kohler v oblasti Amundsenova moře v západní Antarktidě. K výzkumu využili moderní generaci radarových satelitů, družice TanDEM-X a COSMO-SkyMed. „Pozorované ledovce brání tomu, aby se k velkému Thwaitesově ledovci dostala teplejší voda, jež způsobuje tání," vysvětluje hlavní autor článku Pietro Milillo. „Problémem však je, že led ustupuje rychleji, než jsme předpokládali."

Antarktida za 50 let

Nové satelity umožňují sledovat ztrátu ledu na měsíční bázi. To vědcům pomůže zpřesnit odhady zvyšování hladin moří. Ve vědeckém časopise Nature představili dva scénáře. Ten temnější počítá s tím, že se množství skleníkových plynů v atmosféře nezmění. Do roku 2070 tak roztaje na jižním pólu až čtvrtina veškerého ledu. Hladina moří se zvedne zhruba o půl metru. „Vzhledem k tomu, že 267 milionů lidí žije na pevnině ve výšce menší než dva metry nad hladinou moře, je nutné počítat s masovou migrací," upozorňuje Milillo.

Optimističtější předpověď pracuje s představou, že se nyní omezování emisí stane celosvětovou prioritou. V roce 2070 tak bude Antarktida vypadat téměř stejně jako dnes. Led sice bude tát, ale pomaleji. Odborníci z University of Washington však upozorňují, že ústup ledovců nezpůsobuje pouze teplá voda, ale také mraky, jež se nad kontinentem vznáší.

Viditelná oblaka jsou tvořena miniaturními kapičkami vody nebo krystalky ledu. O jejich složení rozhoduje teplota nad pevninou a oceány, vlhkost vzduchu, rychlost větru nebo atmosférický tlak. Dlouho se myslelo, že nad ledovci jsou mraky tvořeny ledem a nad mořem kapkami. Odebrané vzorky a satelitní snímky ale ukázaly, že zde dochází k takzvané sekundární produkci ledu.

Antarktida mraky a klimatické změny

Ta nastává, když se chladné kapky dotknou ledových krystalů. V důsledku této interakce zmrznou. Mraky jsou tak řidší a odráží méně slunečního záření zpět do vesmíru. „Jižní oceán funguje jako globální chladič. Jeho schopnost odebírat teplo z atmosféry ale závisí na teplotě jeho vrchní vrstvy, jež souvisí s oblačností," říká atmosférická vědkyně Rachel Atlas z University of Washington.

Zdroj: Youtube

Výpočty ukázaly, že řídké mraky propustí na metr čtvereční o 10 wattů více, než s čím počítají nynější klimatické modely. „V únoru, kdy je na Antarktidě vrchol léta, je 90 % oblohy pokryta oblaky. Čtvrtina z nich sekundárně produkuje led, a tedy chrání před slunečními paprsky méně účinně, než se myslelo," upozorňuje odbornice. Podle ní je nutné nově objevený jev započítat do modelů týkajících se globálního klimatu.

Zdroj:

www.voda235.webnode.cz, www.zpravy.aktualne.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.sciencealert.com