Obří díra v ledu, měřící přes osmdesát tisíc kilometrů čtverečních, se znovu objevila ve vodách Jižního oceánu v tzv. Wedellově moři nad hlubokooceánskou náhorní plošinou Maud Rise. Od sedmdesátých let dvacátého století jde o vůbec největší takový jev. Navíc by se díra měla během příštích měsíců ještě rozšiřovat.
Její vznik je naprostou záhadou
Takovéto obrovské plochy se běžně nazývají jako polynie. Jde v podstatě o větší oblasti otevřené vody obklopené souvislou vrstvou mořského ledu, tedy něco jako opak ledovce. Nejsou zase tak výjimečné, ale tajemná Wedellova polynie představuje mezi nimi přece jenom extrém. Gigantická díra láme hlavy vědcům na celé planetě.
Obyčejné polynie vznikají například přenosem tepla, když se relativně teplejší voda z nižších zeměpisných šířek dostane hlubinným prouděním do oblasti ledu. U antarktického pobřeží se zase projevuje vliv bríz, tedy silných pravidelných větrů vznikajících díky velkým rozdílům mezi denní a noční teplotou, které vanou z antarktické pevniny a odtlačují ledová pole od pobřeží. Aby však vznikla taková díra, jakou představuje Wedellova polynie, musí se podle vědců spojit v tutéž dobu klimatických anomálií celá řada.
Na tomto místě to není poprvé
Weddellova polynie vědce poprvé překvapila už v roce 1974, kdy se v ledu objevil otvor o mnohem větší rozloze 255 tisíc kilometrů čtverečných! Úkaz se objevil i v dalších dvou letech, ale pak na dlouhou dobu zase zmizel. Po více než čtyřiceti letech se ozval loni v zimě a na satelitních snímcích ho vědci spatřili také letos. Nyní se tak naskýtá možnost úkaz pořádně prozkoumat.
Nebýt satelitů, o díře se neví
Ohromná díra, která by byla schopná pozřít celou Českou republiku, se objevila v místě, kde by ji čekal jen málokdo. „Kdybychom neměli satelity, vůbec bychom o ní nevěděli," uvádí profesor Kent Moore z University of Toronto, který polynii studoval, pro portál Motherboard. „V porovnání s dobou před čtyřiceti lety je množství získaných dat úžasné," popisuje vědec.
Jedno vysvětlení by tu přeci jen bylo
Podle vědkyně Diany Francisové, specializující se na pozemskou atmosféru, může být Wedellova polynie jizvou po silných cyklonech, jež vytváří atmosférická cirkulace. Tyto větry mohou táhnout plovoucí mořský led v opačných směrech, tedy k oku a od oka bouře, a tím vytvářet takto velký otvor.
Jisté je však jenom jedno
Jisté je pouze to, že nedávné události zcela změnily podobu Antarktidy. Nový tvar pobřeží je viditelný i z vesmíru a obrys ledového kontinentu zanesený v mapách a atlasech tak už neodpovídá skutečnosti.
Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.idnes.cz, www.denik.cz, ct24.ceskatelevize.cz
