Oproti minulému roku chybí v Antarktidě více než 621 000 čtverečních kilometrů ledu. To je více než rozloha Egypta. Materiál, který nyní plave na povrchu Antarktického oceánu, nyní měří necelých 17 milionů čtverečních km. Jedná se o historicky rekordní minimum, jež glaciologové doposud pomocí družic naměřili.
I když se toto číslo zdá stále obrovské, vědci jsou znepokojeni. „Ledová plocha reguluje teplotu planety, protože bílý povrch odráží sluneční záření zpět do atmosféry a zároveň ochlazuje vodu pod ní a v její bezprostřední blízkosti,“ vysvětluje Walter Meier z National Snow and Ice Data Center. „Při jejím zmenšení se Antarktida promění z lednice na radiátor.”
Teplotní rekordy
Při ztrátě mořského ledu se totiž odhalují tmavé oblasti oceánu, které naopak sluneční energii absorbují, zahřívají se a urychlují tak další tání. „Je to začarovaný kruh. Deficit má přímé dopady na podnebí a ekosystémy po celém světe, včetně nižších zeměpisných šířek, jež jsou domovem většiny lidské populace a jejích ekonomických zájmů,“ upozorňuje Petra Heil ze Světové meteorologické organizace Global Cryosphere Watch.
Odborníci předpokládají, že ke zpomalení růstu ledu během antarktické zimy přispěly hlavně oceány, jejichž povrchová teplota letos překonala rekord, změna směru podmořských proudů a větru, ale také je v El Niño. Zároveň se obávají, že trend oteplování bude pokračovat i v dalších letech. Co to znamená?
Když roztaje Antarktida
„Budeme mít velmi dobré důvody k obavám,” říká Robbie Mallett z University of Manitoba. V případě, že by roztál veškerý antarktický led, hladina moří by se zvedla o 58 metrů. To by vedlo k zaplavení pobřežních oblastí, včetně metropolí, jako New York, New Orleans, Buenos Aires, Benátky, Londýn, Šanghaj, a tedy k vysídlení milionů lidí. Kromě toho by byla zničena úrodná půda a důležité ekosystémy v podobě mokřadů a ústí řek, čímž by se narušila biologická rozmanitost.
Podívejte se na simulaci:
Ruku v ruce se ztrátou ledu by se objevily extrémnější povětrností jevy, jež by ovlivnily globální klimatický systém. Nárůst sladké vody by zároveň poškodil mořskou faunu i flóru a potlačil by skleníkový efekt. Díky tomu by mohlo dojít k ochlazení planety a době ledové.
Masa nové vody by mohla také přispět ke změně pohybu zemské osy. V případě, že by se nahromadila k této pomyslné přímce, mohlo by dojít ke zkrácení dne o několik sekund a dokonce i ke změně gravitace. „Těžiště Země by se přiblížilo k severní polokouli. Hladina moří by zde byla až o třetinu vyšší než na jižní,” vypočítal matematik James Croll.
Velkým problém by bylo odhalení povrchu Antarktidy. Nikdo totiž netuší, co se pod masou ledu, starou miliony let, skrývá. Nové bakterie a viry, s nimiž se náš organismus nikdy nesetkal, by tak mohly vyvolat celosvětovou pandemii.
Zdroje: www.eu.usatoday.com, www.medium.com, www.bbc.com, www.arabiaweather.com
