Od roku 1973 se v Antarktidě objevuje obří útvar. Občas záhadně zmizí

Trhlina v Antarktidě

Trhlina v Antarktidě

Foto: Profimedia.cz

Na první pohled nejde o nic neobvyklého. Nezamrzlé vodní plochy neboli polynie se v mořích okolo Antarktidy sem tam vyskytují. Využívají je tučňáci jako vstup do vody. Díra ve Wedellově moři v jižním oceánu poblíž Maud Rise je však jiná. Je větší než Česká republika a navíc se dokáže sama zacelit.

Polynie se v této oblasti poprvé objevila v roce 1973. Měla rozlohu jako celá Kalifornie. Po třech letech zcela zmizela, aby se po více než 40 letech znovu ukázala. Tentokrát měřila přes 80 tisíc kilometrů čtverečních. Mimo svou velikost byla výjimečná tím, že se nacházela relativně hluboko v ledovcové krustě. Odborníci navíc netušili, jak přesně vznikla.

Zdroj: Youtube

Běžné polynie vytvářejí teplé podmořské proudy, které se dostanou do oblasti ledu, a silné větry vanoucí z pevniny, schopné odtlačit ledová pole od pobřeží. Díra ve Wedellově moři je však tak obrovská, že za jejím vznikem musely stát silnější klimatické anomálie.

Trhlina v Antarktidě

Analýza dat sahající až do 70. let minulého století potvrdila, že formování Wedellovy polynie přecházel výskyt tzv. atmosférických řek teplého a vlhkého vzduchu. Jedná se o několik tisíc kilometrů dlouhé, avšak úzké vzdušné pásy s vysokým obsahem vodní páry pocházející z tropů. Běžně obsahují tolik vody kolik protéká v ústí řeky Mississippi do Mexického zálivu.

Na Antarktidě údajně ztroskotal UFO!

Google mapy zachytily v Antarktidě zvláštní trojúhelník. Není jasné, o co jde

„Pásy jsou tak teplé, že mořský led pod jejich vlivem začíná takřka ihned tát, a to i během nejchladnějších antarktických měsíců," říká profesorka Diana Francis z Khalifské univerzity ve Spojených arabských emirátech. Atmosférické řeky zároveň zesilují intenzitu bouří, které jsou pro tání ledu také klíčové.

„Wedellova polynie se nachází nad podmořským pohořím Maud Rise, jež lze označit za Himálaje pod hladinou," vysvětluje výzkumník David Holland. „Hory tlačí teplou vodu vzhůru. Jakmile se objeví velká bouře, vrstva ledu se naruší a teplá voda se smísí s chladnější. Pak trvá dlouhé měsíce, než díra opět zamrzne."

Globální oteplování a Antarktida

Obrovskou polynii vědci spojují s fenoménem změny klimatu. „Otvor funguje jako pomyslné okno. Z mořské vody jím uniká teplo, které otepluje atmosféru. Další led se tak netvoří, zároveň již přítomný se rozpouští," říká meteorolog a klimatolog Torge Martin z centra GEOMAR v německém Kielu.

Tání ledovců může narušit přirozenou cirkulaci oceánských proudů.

V roce 2030 má nastat malá doba ledová. Na Zemi by mohla mít katastrofální dopad

Nejnovější data, jež posbírala družice nad Antarktidou a roboti schopní potápět se pod ledem, napovídají, že díry budou nadále vznikat, což znamená, že led v jejich okolí bude tát. Už nyní odborníci upozorňují na masivnější odpadávání částí šelfového ledovce. „Oddělování nových ledovců je běžný jev, který se však stále zrychluje," říká ed Scambos z Coloradské univerzity. Jeho slova potvrzuje fakt, že minulý rok se od Antarktidy odlomil kus kry o rozloze Pardubického kraje.

Zdroj:

www.irozhlas.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.idnes.cz, www.gizmodo.com