K objevení více než stovky vulkánů, skrývajících se pouhé dva kilometry pod západoantarktickým ledovým příkrovem, došlo v roce 2017 během mapování topografie podloží světadílu. Jejich počet odborníky z Edinburské univerzity překvapil. Oblast, již tvoří, je totiž ještě větší než východoafrický rift, který byl hodnocen jako hřeben s nejhustší koncentrací sopek na světě.
Objevila se tedy otázka, co by se stalo, kdyby se spící vulkány probudily. „Představu můžeme získat pohledem do minulosti,” říká John Smellie, profesor vulkanologie na univerzitě v Leicesteru. „Poté, co před 18 000 lety vybuchla Mount Takah, chemikálie z ní narušily ozonovou vrstvu. To způsobilo globální oteplování a tání ledovců.”
Takový scénář je však podle odborníka nepravděpodobný. Aby se opakoval, antarktické vulkány by musely být nad ledem. „Avšak to, že v budoucnosti dojde k erupci jedné ze 138 sopek je téměř jisté,” varuje. „Kdy přesně se ale odhadnout nedá.”
Erupce pod ledem
V případě, že by došlo k několika erupcím pod ledem, žhavé magma by ho během pár minut roztavilo. Vzhledem k tomu, že ledovec v Západní Antarktidě není k podloží přimrzlý, voda by fungovala jako mazivo. „Představte si tající kostku ledu na nakloněné rovině,” vysvětluje vulkanolog. „Příkrov by se tak dal do pohybu.”
Další problém by nastal, pokud by sopky vybuchly v blízkosti tzv. ledových proudů. Zón, podél kterých se většina ledu v Antarktidě dostává do oceánu. Tečou totiž rychleji než jejich okolí. Nová voda v oceánech by způsobila zvýšení jejich hladiny o několik centimetrů. „Erupce podledové sopky by mohla spustit tok ledových proudů do Rossova šelfu, jenž je největší v Antarktidě,” říká vědec.
Hrozba antarktických vulkánů
Prudké uvolnění energie, teploty a tlaku by zároveň destabilizovalo ostatní vulkány. „Vše, co brání plynům v úniku, je váha nadložního ledu. Pokud by byl tenčí, spustila by se řetězová reakce. Něco podobného se odehrálo na Islandu, když na konci poslední doby ledové začaly ustupovat ledovce,” tvrdí John Smellie.
Erupce i jediné sopky, nacházející se strategicky blízko kteréhokoliv z ledových proudů v Antarktidě, tak může změnit vzhled naší planety. Nejenže by se do oceánů dostalo značné množství nové vody, ale ztenčení ledového příkrovu by pravděpodobně vyvolalo další subglaciální výbuchy. Svět pod Antarktidou je tak doslova časovanou bombou.
Zdroje: www.theconversation.com, www.express.co.uk, www.climate.nasa.gov
Sledujte nás v Google Zprávách