Výzkum šelfu

Antarktida je obklopena šelfovými ledovci, které mají dohromady rozlohu více než jeden a půl milionů kilometrů čtverečních. Největší z nich je Filchnerův-Ronneové, který leží ve Weddellově moři na ploše 430 tisíc kilometrů čtverečních. A právě na něm někde uprostřed, tak pět hodin letu od nejbližší stanice, sbíral geolog J. Smith z výzkumného institutu British Antarctic Survey usazeniny z mořského dna pod osm set metrů silnou vrstvou ledu. Vzorky potřeboval pro svou studii historie tohoto ledovce. Aby je mohl se svým týmem odebrat, museli rozpustit 20 tun sněhu na horkou vodu, tu pak pumpovali do vrtu a centimetr po centimetru rozpouštěli led, dokud ledovec neprorazili. Trvalo to 20 hodin. Vrtem pak spustili přístroj na odběr usazenin spolu s GoPro kamerou.

Neuvěřitelná náhoda

Přístroj pro odebírání vzorků mořského dna se vrací prázdný. Spustit přístroj na dno trvá hodinu. Vědci to zkouší znova. Opět žádný vzorek. Smith potom pozdě v noci prohlíží záznam. Ten ukazuje, že vrt v ledu končí a pod ním se rozprostírá moře. Zhruba po dalších pěti stech metrech se má objevit mořské dno – světlé usazeniny. Smith však spatří něco tmavého. To tmavé je kámen. „Je to jen jeden velký balvan uprostřed plochého mořského dna. Není to tak, že by bylo mořské dno kameny poseto,“ komentoval video Smith. Prostě měl smůlu. Vrtali na špatném místě, možná i ojedinělém. A pak kamera prohlíží kámen a objeví něco, co ani v nejmenším nikdo nečekal. Život. Smith není biolog, odesílá proto záznam do institutu svému kolegovi biologovi H. Griffithsovi.

Zdroj: Youtube

Jedinečný nález

H. Griffiths si prohlíží záběry z kamery a všimne si na kameni jakéhosi povlaku. Nejspíš vrstvy bakterií, které se říká mikrobiální rohož. Vidí, jak z kamene visí cizopasná houba a ramenonožci (Brachiozoa). Na povrchu jsou větší válcovité houby. Dokola ho zdobí chomáčovitá vlákna, možná bakterie, možná živočich hydroid. I pro Griffithse je to neuvěřitelné. Živočichové přilepení na skále! Pod šelfovými ledovci byli drobní živočichové zvané mořské blechy už zaznamenáni, nikdy však druhy připevněné k podkladu. „Jediné, co byste očekávali že najdete, jsou tvorové, kteří se mohou potulovat a hledat potravu,“ řekl Griffiths, který poznatky své práce zveřejnil ve Frontiers in Marine Science. „Nejhorší věcí na místě, kde není mnoho potravy a je velmi sporadická, je být něčím, co je přilepené na místě,“ říká Griffiths. „Jak by se jim tedy proboha mohlo dostat obživy?“ Je další z otázek, kterou se Griffiths zabýval. A není jediná.

„Živí se všichni stejnou potravou?“ ptá se Griffiths. „Nebo někteří z nich získávají živiny jeden od druhého? Nebo jsou v okolí pohyblivější živočichové, kteří nějakým způsobem poskytují potravu tomuto společenství?“ Kámen se živočichy, který Smith nalezl, leží stovky kilometrů od místa, kde je dostatek slunečního světla pro ekosystém, který by jim mohl poskytovat potravu. Možné vysvětlení ohledně zdroje potravy nabídnul zoolog z Kalifornské akademie věd R. Mooi, který studoval život v antarktických mořích, ale na Griffithsově práci se nepodílel. Přísun potravy, jak se domnívá, zajišťují mořské proudy. S ochlazováním mořská voda houstne, klesá ke dnu a vytlačuje vodu. „Jak se voda tlačí ven, musí něco vyplnit prázdné místo. Nějaký přítok ji musí nahradit,“ uvedl pro Wired Mooi. „A tento přítok i ze vzdálenosti stovek kilometrů přinese organické látky."

„Svět“ pod ledem?

Griffiths nemá žádné živé vzorky z antarktického kamene, nelze tedy určit, čím se tam houby a živočichové živí. Ani jak jsou staří. Vědec říká, že některé antarktické houby žijí tisíce let. To, co Smith objevil, může klidně být prastarý ekosystém. Stejně tak není možné zjistit, zda je jediný nebo jsou pod ledem zcela běžné. Biologové měli prostě jen štěstí. Jak Griffiths uvedl, z obrovského šelfu je dosud prozkoumána oblast asi velikosti kurtu. Odpovědět na jeho otázky není možné bez další expedice a výzkumu. Tento objev ale ukázal, že živočichové dokážou žít i v prostředí, kde by to nikdo nečekal. A jak řekl Griffiths: „Ještě se musíme leccos naučit. Stále existují živočichové, kteří mohou porušovat pravidla, která jsme pro ně napsali.“

Zdroje: www.wired.com, futurism.com, www.nbcnews.com