Antikoncepce je stará jako lidstvo samo. Již před téměř 4000 lety ji rozebírali Egypťané, zmiňuje ji i Bible. Mezi nejpopulárnější metody patřilo používání bylin, těžkých kovů nebo zvířecích vnitřností či výměšků.
Podle amerického sociologa a profesora na Colgate University Normana E. Himese si starověcí filozofové a lékaři stále nebyli jistí, jak k početí přesně dochází. I přesto moderní výzkumy potvrdily, že na některé z metod se dalo částečně spolehnout.
Antikoncepce ve starém Řecku
Například vědci již v roce 1985 zjistili, že extrakt z rostliny příbuzné fenyklu, známé jako Silphium, obsahoval látky schopné vyvolat potrat. Tato bylina patřila ve starověkém Řecku a Blízkém východě mezi nejoblíbenější antikoncepční prostředky. Byla tak populární, že v prvním století našeho letopočtu vyhynula. Ženy užívaly rozemletá semena perorálně nebo je přímo aplikovaly do pochvy.
Zabránit početí na celý rok měla podle Hippokrata měděná sůl rozpuštěná ve vodě. Avšak, řecký gynekolog Soranus upozorňoval, že tato metoda je nejen neúčinná, ale také nebezpečná. Raději předepisoval mechanické pomůcky.
Jeho klientky tak spoléhaly na pastu z nezralých plodů akácie, medu a datlí, na vrbovou kůru, listy myrhy, bobule jalovce či granátové jablko. Lékař doporučoval ingredience rozdrtit, přidat olivový olej a směsí napustit bavlněnou látku. Měla se použít během pohlavního styku jako pesar.
Drahá, kýchni
Pokud chtěly mít páry jistotu, že jejich společné radovánky zůstanou bez následků, partnerka měla podle Soranuse během ejakulace zadržet dech a trochu se odtáhnout. Poté si měla doširoka dřepnout a kýchnout.
Do jaké míry byly antikoncepční metody v Řecku účinné není jisté. Žádné statistiky neexistují. Norman E. Himes ale předpokládá, že většina doporučení nefungovala. Mezi nejspolehlivější a nejčastěji využívanou ochranu před početím byl podle něj pravděpodobně koitus interruptus.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.listverse.com, www.mentalfloss.com
