Bizarní, směšné metody, kterými se ženy ve středověku chránily před početím

Dáma s dvorným rytířem - ilustrační foto

Dáma s dvorným rytířem - ilustrační foto

Foto: Profimedia.CZ

Užívat si rozkoše bez záměru zplodit dítě bylo v dobách středověku dovoleno jen v nevěstincích. Mimo domy hříchu se milostný styk uznával pouze mezi manželi a jediným motivem k tomuto nízkému světskému aktu mělo být početí potomka. Tolik křesťanská teorie. V praxi to vypadalo samozřejmě jinak. A mnohé ženy musely vymýšlet způsoby, jak se těhotenství naopak vyhnout.

Řadu pozoruhodných antikoncepčních metod vyvinul už starověk. V tomto období ostatně neřest jen kvetla, takže se mohlo experimentovat bez zábran. Ve starém Egyptě si ženy už okolo roku 1850 př. n. l. vyráběly zvláštní spermicid, jehož základem byl med a drcené plody či listí jedovatého akátu. Do této směsi pak namočily hadřík a před stykem si jej zavedly do pochvy.

Méně hygienickou antikoncepcí byl v Egyptě a Mezopotámii krokodýlí trus, zaváděný ve formě kuliček jako pesar. Fungoval nejen jako mechanická bariéra, ale navíc prý díky své kyselé povaze usmrcoval spermie. Do jaké míry byla tato metoda účinná, dnes nikdo nebude experimentálně zjišťovat. Rozhodně se ale těšila oblibě, neboť obdobná tělíska se zhotovovala i v Indii a na Blízkém východě z trusu sloního. Podle dnešních odborníků však ženy riskovaly vážné infekce a záněty.

Hygienické podmínky byly v rokoku otřesné.

Rokoko bylo jednou z nejšpinavějších epoch. Jak řešily ženy špatnou hygienu?

Zázračná rostlina

V Řecku a Římě lidé prahli po rostlině s tajemným názvem silphium. Se stejnojmenným rodem popsaným v nové době v Americe neměla nic společného a nikdo dodnes přesně neví, co to vlastně bylo za druh. Vzhledem se prý podobala fenyklu, rostla jen v severní Africe a vytékal z ní latex, jemuž byly připisovány zázračné léčivé i spermicidní vlastnosti. Poptávka po ní byla tak veliká, že již ve 4. století n. l. vyhynula.

Pinterest

Z antiky tedy středověk příliš mnoho tradic souvisejících s plánováním rodičovství přebrat nemohl. Silphium bylo nenávratně pryč, v Evropě nežili krokodýli ani sloni a jedinými osvědčenými prostředky, jež byly schopny zahubit semeno, se staly jedy. Rtuť, výluh z olova či voda, ve které kovář chladil kleště, byly používány k výplachům pochvy, nebo se dokonce pily. Ženy takovým postupem možná skutečně zabránily těhotenství, ale zároveň ohrozily vlastní zdraví či rovnou život.

Šetrnějšími, obdobně užívanými prostředky byly kyselé tekutiny typu ocet nebo citrónová šťáva. Na vesnicích se ale také pila kravská moč. Dokonce se věřilo, že když si žena po aktu kýchne, semeno ze sebe vytřepe a neotěhotní. Taková technika se v praxi moc osvědčit nemohla, a tak se často doplňovala modlitbami a zaříkáváním.

Ve středověku se věřilo v sílu modliteb.Ve středověku se věřilo v sílu modliteb.Zdroj: Profimedia.CZ

Mužům šlo hlavně o vlastní ochranu

Svým dílem se snažili přispět i muži. Přerušovaný styk sice církev přísně zakazovala, jelikož sémě nesmělo být vypuštěno do země a přijít nazmar, nicméně si dokážeme představit, že šlo o nejjednodušší a nejschůdnější metodu, jak se s dívkou potěšit bez následků. Mladíci to nakonec měli natrénováno už z dob pohanství, kdy se neslušelo, aby dívka vstupovala do manželství jako panna, ale zároveň neměla být ani obtěžkána.

První kondomy vyrobené z látky napuštěné chemickou směsí nebo ze střev hospodářských zvířat se rozšířily v 16. století, kdy se v Evropě rozmohla syfilida. Poprvé o nich napsal italský lékař Gabriele Falloppio, který jejich spolehlivost dokonce otestoval na tisícovce mužů. Podle jeho závěrů opravdu fungovaly a muži se zákeřnou chorobou nenakazili.

Jak starodávné kondomy vypadaly, si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Zdroje: https://flo.health/, https://www.medicinenet.com/, https://historyofyesterday.com/