Jak dlouho vnímá useknutá hlava: francouzský vědec vyzkoušel pokus sám na sobě

28. srpen 2020 četba na 2 minuty
Antoine Lavoisier

Antoine Lavoisier

Foto: Profimedia.CZ

Když Dr. Guillotin prosadil ve Francii gilotinu, radoval se, že tím odsouzencům dopřeje okamžitou smrt bez zbytečných útrap. Někteří vědci však pochybovali, zda hlava oddělená od těla opravdu ztrácí vědomí ihned. Antoine Lavoisier to vyzkoušel sám na sobě.

Francouzský šlechtic a vědec Antoine-Laurent de Lavoisier (1743-1794) se zapsal do dějin jako zakladatel moderní chemie. Vypracoval se na ředitele Akademie věd a roku 1774 zformuloval zákon o zachování hmoty. Žádnou teorii nepokládal za platnou, dokud nebyla ověřena experimentem. Celou řadu pokusů provedl osobně za pomoci důmyslně sestrojené chemické váhy.

Lavoisierovo pole působnosti se ovšem neomezovalo jen na chemii. Původně vystudoval práva a meteorologii a jeho všestranná osobnost fušovala takřka do každého oboru. Jenže věda člověka v 18. století sama o sobě neuživila, a tak Lavoisier se svým tchánem rozjel soukromou firmu, která vybírala daně pro královský dvůr. Šlo o velice pragmatickou činnost, jež rodině zaručovala stálý příjem. Pozice výběrčího daní však chemikovi zároveň získala četné nepřátele. Dokonce i kolegové v Akademii věd mu vyčítali, že je na královy poddané příliš tvrdý.

Manželství s o 14 let mladší Marie-Anne Paulzeovou zůstalo bezdětné, ale historikové ho přesto označují za šťastné. Marie-Anne byla rovněž vzdělanou a zvídavou dívkou a svému muži ochotně asistovala při vědeckých experimentech. Dokonce se stala jeho mecenáškou. Peníze z jejího věna totiž Lavoisierovi pomohly založit vlastní výzkumný ústav.

Francouzská revoluce bohužel veškeré jejich vědecké úsilí smetla rázem ze stolu. Maximilien Robespierre neviděl v chemických experimentech žádný přínos, Lavoisier byl pro něj jen zloduchem, který obírá poctivé Francouze o zlato, aby ho poslal nenasytnému králi. Slavný chemik byl i se svým otčímem odsouzen k smrti stětím gilotinou.

Protože byl však vědec každým coulem, rozhodl se využít své popravy k poslednímu experimentu. Zajímalo ho, jak dlouho ještě hlava vnímá okolí po oddělení od těla. Vypráví se, že nakázal svému kolegovi, aby ho po vykonání rozsudku pozoroval a počítal, kolikrát jeho hlava zamrká.

Kolega Lagrange jeho přání vyhověl. Lavoisier na něho údajně po stětí mrkal ještě po dobu celé minuty. Historka je bohužel nepodložena písemnými důkazy, v oficiálních pramenech o ní záznamy chybí. K ověření Lagrangova pozorování bude zřejmě třeba dalšího experimentu, není však jisté, zda se k tomu najde další dobrovolník.

Akční letáky