Odsouzencem byl lupič a sériový vrah Anton Schimak, přezdívaný Moravský Babinský, který stačil oloupit a zavraždit sedm lidí v řádu necelých dvou měsíců. V květnu 1887 přepadl faru ve Slezské Ostravě a vystřelil faráře, který přežil s těžkým zraněním. Napříště si dal Schimak už záležet, aby proti sobě neměl svědky, a své oběti rovnou vraždil. Mezi sedmi zabitými byla i těhotná žena.
Schimak loupil v Odrách, na Šumpersku i na Mohelnicku a svými rychlými přesuny mátl policii. K zátahové akci bylo kromě četníků povoláno i 130 vojáků pěšího pluku a vrah byl nakonec dopaden v rekordním čase. Sedm mrtvol bylo na jinak poklidný a mírumilovný kraj trochu moc, a tak strážcům zákona pomáhala i veřejnost. Klíčovou informaci k dopadení zločince dodala jedna uvědomělá hostinská.
Novojičínský soud Schimaka nekompromisně odsoudil k trestu smrti oběšením. Žádné tahanice se nekonaly, poprava se stihla ještě týž rok, záleželo jen na volném termínu kata Rudolfa Seyfrieda, jehož si město najalo až z Vídně.
Na veřejnou exekuci se prodávaly vstupenky, podle dobových pramenů se jich prodaly dvě stovky. Další diváci přihlíželi z korun stromů stojících kolem plotu věznice. Lidé vraha zahrnovali kletbami, ten ale mlčel, a k pohoršení přítomného duchovního se dokonce odmítl smířit s Bohem.
Oběšencův mozek byl poté předán ke zkoumání vídeňským vědcům, kteří chtěli potvrdit teorii, že vražedné sklony způsobuje mozková anomálie. To se však nepotvrdilo, a tak Schimakův mozek naložený v lihu zůstal zapomenut kdesi v archivech.
