Antonín Kala se poprvé postavil před kameru při konkurzu na roli v pohádce Vašíček a lesní muži. "Měl jsem předstírat, že jsem v lese a bojím se. Šel jsem poslední, a když se kamera rozjela, hned jsem zapomněl text. Strach jsem předstírat nemusel, opravdu jsem se bál. Něco jsem tam nejistě odříkal a najednou se ozvalo: Výborně, bereme!" vzpomínal po letech Antonín.

Při natáčení dalšího snímku se pak setkal s Ottou Šimánkem, který se znal s režisérem Václavem Vorlíčkem a věděl, že Vorlíček zrovna shání děti do Létajícího Čestmíra. Antonína hned doporučil.

Konkurz byl tentokrát o něco těžší. Antonín se měl naučit nazpaměť japonský text, ale produkce mu ho zapomněla poslat. Při rozhovoru s Vorlíčkem si proto japonské odpovědi vymýšlel, a to tak přesvědčivě, že byl do role záporáka Oskara okamžitě přijat.

S dětskými "kolegy" Lukášem Bechem a Žanetou Fuchsovou se prý Antonín moc neskamarádil, ale zato rád pobýval v přítomnosti slavných dospělých. Jeho filmovými rodiči byli Iva Janžurová a Petr Nárožný, které si oba zamiloval. "Petr Nárožný se stal mým největším hereckým vzorem," přiznal Antonín.

Velký dojem na něho učinil také Vladimír Menšík, jenž byl v době natáčení už hodně nemocný, ale přesto pořád něco vyprávěl a dobrá nálada ho neopouštěla.

Antonín se po půl roce natáčení vrátil do školy jako celebrita. Když se však seriál začal vysílat, třídní učitelka si na něho z neznámého důvodu zasedla. Zda byla sama zneuznanou herečkou, nebo mu prostě jen záviděla slávu a nějaký ten honorář, se dětský herec nikdy nedozvěděl. Ale když mu natvrdo oznámila, že "jenom kvůli Čestmírovi mu žádné doporučení na konzervatoř nenapíše", rodiče se rozhodli chlapce přeložit na jinou základku.

Dotyčná učitelka musela za pár let nato zezelenat vzteky, protože Antonín se na vysněnou konzervatoř dostal a s úspěchem ji i absolvoval. Nastoupil do zlínského divadla, ale nakonec ho zlákalo rádio, které měl pár metrů od bytu. Prostě to zkusil, a už tam zůstal.

Přestože několikrát dostal nabídku přejít do Prahy, zůstává věrný rodnému Brnu. "Jsem Brňák a vždycky budu," prohlašuje Antonín, který se kromě práce v rádiu věnuje také moderování společenských akcí a plně mu to vyhovuje. Volný čas prý věnuje hlavně rodině a rybaření.