Zdroj: Profimedia.CZ
Vědci řeší záhadu: Apollo 14 přivezlo z Měsíce kámen. Pochází ale ze Země.
Zpočátku to vypadalo, jako by se mezi vzorky hornin přivezených z Měsíce zatoulala bílá vrána. Je možné, že se k nim zemský kámen přimotal omylem? Nebo ho tam snad někdo přistrčil jen tak z legrace? Konspirátoři se už jistě těší na důkaz o tom, že Američané ve skutečnosti nikdy na Měsíci nebyli. Vysvětlení vědců je však čistě prozaické, jakkoli vás překvapí.
Kousek žuly z měsíčního povrchu
Američané kamenů dovezli z Měsíce samozřejmě více, takže ten jeden odlišný, přivezený misí Apollo 14 v roce 1971, bylo s čím porovnat. Na rozdíl od ostatních vzorků se tento nápadně podobal žule, jež se v hojném množství nachází na Zemi, ale rozhodně ne na Měsíci. Analýzou jednotlivých komponentů žulové směsi vědci dokázali zjistit, kdy a jakým způsobem se kámen zformoval. Muselo se tak stát v prostředí, kde se nacházela voda a tlak odpovídající hloubce 19 km pod povrchem Země, nebo 170 km pod povrchem Měsíce.
"Hloubka 170 km by byla šílená; šlo by o místo hluboko pod měsíční kůrou, ve které se horniny běžně tvoří," uvedl australský geodynamik Craig O'Neill s tím, že by ani nebylo možné, aby se kámen z takových hlubin dostal na povrch. Mnohem pravděpodobněji se podle něj jeví verze, že vzorek pochází ze Země, kde se podobných hornin tvoří celé hromady díky sopečné činnosti. Jak se ale dostal na Měsíc?
Zdroj: Shutterstock.com
Časová kapsle na Měsíci
Stejně jako na planetu Zemi čas od času dopadne meteorit pocházející z Měsíce, Marsu či asteroidů, stejně tak mohl v minulosti na Měsíc zavítat úlomek zemský. Muselo se tak stát už hodně dávno, protože stáří zkoumaného kamene se odhaduje na 4 miliardy let. V té době to zemské horniny neměly na Měsíc ani tak daleko, jelikož Zemi od jejího přirozeného satelitu dělila vzdálenost třikrát menší než dnes.
"Je to poprvé, co byl měsíční kámen identifikován jako zemský meteorit," říká geochemička Elizabeth Bell z univerzity v Los Angeles. Vzorek je podle ní mnohem lépe zachovalý než horniny podobného stáří nalezené na Zemi. Je to tím, že v měsíčním prostředí chybějí větry a vodní toky, které se na horninách podepisují v pozemské přírodě.
Kámen uchovaný v bezpečí měsíční krajiny po čtyři miliardy let by nám mohl přinést přesnější informace o tom, jak zemský povrch vypadal krátce poté, co se naše planeta utvořila. Vědci doufají, že podobných vzorků najdou na Měsíci více. Některé se dokonce mohou skrývat i v dosud neprozkoumané hromadě hornin, která už byla z Měsíce přivezena. Američtí astronauti nashromáždili 382 kilogramů kamení, jež vědci zkoumají kousek po kousku. Jde jim to pomalu. Nicméně technologie výzkumu se prý neustále vylepšují.
Zdroje: www.newscientist.com, www.sciencemag.org
