Velitel posádky Alan Shepard a pilot lunárního modulu Edgar Mitchell se pod skafandry potili. Cítili nesmírnou únavu a vyčerpání. Navíc se v pusté měsíční krajině špatně orientovali. Tahali dvoukolový transportér MET plný nářadí a dalšího vybavení. Nakonec se jim i přesto, že trochu zabloudili a nedodrželi určenou trasu, podařilo naložit 43,6 kg vzorků měsíční horniny. Mezi nimi byl i kousek, který zde opravdu nikdo nečekal.
Asi dvoucentimetrový kamínek byl zapuštěn do větší skalky z hrubozrnné sedimentární měsíční horniny brekcie. Na první pohled se ničím nelišil. Když ho ale Jeremy Bellucci ze Švédského přírodovědného muzea se svými kolegy podrobil analýze, zjistil, že krystaly materiálu vznikly při neobvykle nízkých teplotách, vysokých tlacích a v prostředí bohatém na kyslík.
Apollo 14 - žula
„Zkoumaný vzorek o váze 1,8 gramu je velmi podobný žule. Ta je ale na Měsíci nesmírně vzácná," vysvětluje Jeremy Bellucci. Kamínek obsahuje také křemičitan zirkoničitý neboli zirkon, jehož charakter je odlišný od jiných zirkonů z Měsíce. Naopak je totožný s minerály ze Země. „Pokud se usazenina vytvořila na Měsíci, formovala se v hloubce asi 170 km pod povrchem. To je však, dle našich poznatků, nereálné."
Množství uranu a produktů jeho rozpadu v zirkonech napovědělo, že vzorek je starý 4 miliardy let. Věkem se tak zařazuje k nejstarším metamorfovaným horninám z Kanady a Grónska. Vědci si navíc myslí, že odtud také pochází.
„Je to velmi provokativní závěr, ale mohl by být správný," říká lunární geolog z Lunar and Planetary Institute v Houstonu v Texasu David Kring. „Někdy poté, co se skála vytvořila, narazil do naší planety asteroid a odhodil ji na Měsíc, který byl tehdy třikrát blíže než dnes. Úlomek byl poté pohlcen měsíční usazeninou a nakonec jej astronauti Apolla 14 vrátili domů," vysvětluje Kring.
Měsíční kámen ze Země
Kamínek je navíc lépe zachovaný než materiál podobného stáří na Zemi. Měsíc totiž postrádá povětrnostní a geologické procesy, které mění zemský povrch. Podle vědců by mohl být mnohem lepším místem na hledání starověkých pozemských hornin než samotná Modrá planeta.
Pokud vzorek z expedice Apolla 14 skutečně pochází ze Země, obsahuje informace o dávné době zvané Hadean. Pro tuto éru je charakteristický vznik zemské kůry a později oceánů. „Ukazuje se, že žula, jež tvoří pozemské kontinenty, se již v době před 4,6 až 4 miliardami let formovala," říká Kring. „Se zlepšující se technikou a analytickými metodami můžeme počítat s tím, že v příštích letech získáme malou knihovnu fragmentů rané Země."
Zdroj:
