Ke kapličce v Aksúmu v minulých dobách směřovaly zástupy poutníků, nikdo ale nesměl nahlédnout ani přes práh. Tak je to dodnes. Strážce Archy nedovolí žádnému smrtelníkovi vstoupit do svatyně uchovávající jeden z nejcennějších pokladů civilizace. Vylučuje se i vědecký výzkum, který by alespoň potvrdil či vyvrátil, že se zde legendární Mojžíšovy desky skutečně nacházejí.
Mniši přitom tímto přísným opatřením chrání nejen sám poklad, ale také samotné poutníky či případně vědce, kteří by podle legendy mohli za svou zvědavost zaplatit životem. Říká se totiž, že pokud se k Arše úmluvy přiblíží někdo nepovolaný, shoří v plamenech. Něco takového věřící Etiopané zkrátka nechtějí riskovat.
Jak se ale Archa úmluvy mohla dostat z Izraele do Etiopie? Podle legendy etiopskému území kdysi vládla královna ze Sáby, která se zapletla s biblickým králem Šalamounem. Počala s ním syna, jenž dostal jméno Menelik. Chlapec se s otcem poprvé setkal až v dospělosti a Archu úmluvy od něho dostal darem (podle jiné verze ji tatínkovi ukradl). S relikvií se vrátil do Etiopie, kde ji mniši dodnes hlídají jako oko v hlavě.
Podle izraelské tradice však k přesunu Archy nikdy nedošlo. Truhla obsahující základní atributy židovské víry prý pomáhala coby talisman chránit Izrael před nepřátelskými útoky až do 6. století př. n. l., kdy se ztratila při zničení jeruzalémského chrámu. Archeologové stále nevzdávají naději, že ji jednoho dne objeví. Pokud je ovšem přitom nesežehnou plameny...
