Galileo ho nazval „nadčlověkem“, Nikola Tesla o něm řekl, že je jeho největším vzorem. Archimédés byl totiž jedním z prvních myslitelů, již skutečně pronikli do matematiky hmotného světa. 

Nestačilo mu pouze popsat a přijmout fyzikální procesy, hledal za nimi čísla a rovnice. Dodnes se tak učíme jeho geometrické teorémy pro určení obsahu kruhu a elipsy, povrchu a objemu koule nebo plochy paraboly. To je však jen zlomek z jeho úspěchů.

Rodák ze Syrakus byl také vášnivý vynálezce. Historici předpokládají, že velká část jeho práce vznikla díky zakázkám, které mu zadávalo jeho město. Navrhl tak obrovskou loď Syracusia, otočnou šroubovitou čepel nebo jeřáb s drápem, jenž uměl zvednout nepřátelské plavidlo nad vodu.

Další z vynálezů vznikl během obléhání Syrakus římskou armádou mezi lety 214 př. n. l. až 212 př. n. l. Alespoň to tvrdil rétor Lúkianos, žijící o 400 let později. Vražedná zbraň měla název „paprsek smrti”.

Archimédův tepelný paprsek

Jednalo se o sestavu pohyblivých zrcadel, které odrážely sluneční jas do jediného bodu. Koncentrovaný svazek světla o vysoké teplotě měl být schopen vyvolat požár. Žádná z římských lodí tak nebyla v bezpečí. 

Tato technika zapálení předmětu na větší vzdálenost není neznámá. Už ve starověku se používala ke vzplanutí olympijské pochodně během tradičního zahajovacího ceremoniálu. Vědci však dlouho přemýšleli nad tím, zda by byly paprsky schopné zacílit i na plující nepřátelské plavidlo. V tomto případě by ho totiž musely zapálit za extrémně krátkou dobu.

Zdroj: Youtube

Experimenty odborníků Massachusettského technologického institutu byly rozporuplné. Bylo dokázáno, že dřevěná maketa římské válečné lodi pod soustředěným tepelným a světelným proudem opravdu vzplane. Trvalo to však 11 minut.

Student osmé třídy z Ontaria v Kanadě Brenden Sener se proto rozhodl, že se pokusí zjistit, jak by se celý proces mohl urychlit. 

Stolní vražedná zbraň

Sestavil si tak zmenšenou verzi zbraně, skládající se ze čtyř konkávních zrcadel, vyhřívaných lamp, infračerveného teploměru a papíru. Zjistil, že teplota roste s počtem odrazových ploch. Zároveň byla vyšší při použití silnější žárovky.

„Zvýšení výkonu světelného zdroje způsobilo nárůst teploty cílové zóny pro každé ze zrcadel,” píše dvanáctiletý experimentátor. „Přidáním čtvrtého zrcadla se teplota zvýšila o 10 °C."

Brenden Sener tak předpokládá, že Archimédův paprsek smrti fungoval. Klíčové ale bylo, aby bylo slunečné počasí a podél pobřeží bylo rozmístěno dostatek odrazových ploch. „Praktická aplikace této technologie byla navíc snadno ovlivněna změnou vzdálenosti od zdroje světla k cílové oblasti,” vysvětluje.

Za své úsilí byl student oceněn zlatou medailí na vědeckém veletrhu Matthews Hall a cenou londýnské veřejné knihovny za inspirující dětské zájmy o vědu a techniku ​​2023. „Jsem z toho nadšený. Mým snem je, abych i v budoucnu mohl nějakým způsobem smysluplně přispívat společnosti."

Zdroje: www.realclearscience.com, www.csfjournal.com, www.iflscience.com