Teorie o tom, že je Země ve skutečnosti dutá a v jejím středu stojí malé Slunce, které umožňuje příjemný život pod vrstvou nerostů, byla velmi rozšířená v 18. a 19. století. Najdou se však konspirátoři, kteří ji zastávají dodnes. Panuje domněnka, že v dutou Zemi věřil i Adolf Hitler. Jeho vědci prý dokonce objevili poblíž jižního pólu místo, kudy se dá do dutiny vstoupit. Uniklé dokumenty z archivů KGB to mají dokázat.

Nacistické mapy nezobrazují Antarktidu jako ledovou neobydlenou plochu, nýbrž jako rušný kontinent rozdělený do několika politických zón, kde se nacházejí i města. Na povrchu by něco takového samozřejmě existovat nemohlo, takže musí jít logicky o zobrazení kontinentu podzemího.

Němečtí vědci ano, ale nikoli nacisté

Celý objev má jeden velký háček. Informace o něm rozvířil americký konspirátor Rodney Cluff, který je sice úspěšným autorem knih popisujících atraktivní teorie o duté Zemi a mimozemšťanech, ale ve vědeckém světě není brán nijak vážně. Jeho kritici tvrdí, že domnělé nacistické mapy byly ve skutečnosti nakresleny až v 60. letech 20. století.

Hitler sice expedici k jižnímu pólu skutečně vyslal, hledáním Agharty ji ale se vší pravděpodobností nepověřil. Kdyby ho zemská dutina skutečně zajímala, nejspíš by pro její zkoumání sestavil jiný tým.

Na německé lodi, jež v létě roku 1938 zamířila k Anktarktidě, se totiž nacházel jediný nacista. Jinak šlo o vědce, kteří se k nacistické straně nehlásili. Sám kapitán lodi Alfred Ritscher byl dokonce ženat se židovskou umělkyní a na výpravu se vydal dobrovolně, aby se z dusného prostředí rasismem posedlého Německa dostal "na čerstvý vzduch". Nacisté nakonec dosadili do týmu aspoň jednoho vlastního muže, který zde fungoval jako jakýsi ideologický referent. Kvůli němu posádka například musela o Vánocích poslouchat projevy Adolfa Hitlera vysílané rozhlasem.

Co Němci pohledávali na Antarktidě?

Cíl Ritscherovy výpravy byl čistě prozaický. Na Antarktidě se mezi britskou a norskou zónou nacházelo území, které ještě nikomu nepatřilo. Hitler považoval za vhodné zabrat ho pro Německo a novou kolonii označit kovovými odznaky s hákovými kříži. Hornatý terén byl skutečně prozkoumán německými letadly a území získalo název Neu-Schwabenland podle lodi, kterou se sem vědci dopravili. Krabici s nacistickými odznaky ale vyhodili do moře. Letadlu údajně docházelo palivo a museli se zbavit zátěže...

Ritcher měl navíc za úkol zmapovat podmínky pro lov velryb, z jejichž tuku se v Německu vyráběl margarín. Velrybí tuk Říše doposud dovážela z Norska, což bylo nejen drahé, ale vyhlídkově i rizikové. Co když s příchodem války Norsko nebude chtít s Německem obchodovat? Němci zkrátka přišli s nápadem lovit velryby osobně a hledali pro to příhodná moře. Po návratu expedice do rodné země však Hitler ztratil o Antarktidu zájem. V roce 1939 už svou pozornost soustředil jiným směrem.

Zdroje: www.history.com, u.osu.edu