Ardi je zkratka pro Ardipithecus ramidus. Předchůdce člověka, který je však opředen záhadou. Ardi totiž chodila vzpřímeně asi o milion let dříve, než se uvádí u prvního "člena" lidské linie.
Nebyla ani člověk, ani šimpanz
Ardi však nyní převzala prvenství. A změna konfigurace našeho rodokmenu není jen kosmetická. Podle původních výzkumů vzniklo lidtsvo na savaně, Ardi však udělala své první kroky v lese. Z tvaru původních dochovaných kostí se věřilo, že poslední společný předek člověka a ostatních lidoopů se podobal šimpanzovi. Ani v tom však Ardi není za jedno.
"Je to přelomový objev," řekl Dean Falk, evoluční antropolog z Floridské univerzity, který nálezy posuzoval. "V oboru se strhne šílenství."
Ardi zkomplikovala evoluci
Falkův úsudek podpořili paleontologové z celého světa, kteří čekali 15 let od chvíle, kdy byla v sedimentech podél řeky Awaš v Etiopii nalezena hrstka fosilií starých 4,4 milionu let. Patřily tehdy ještě neznámému druhu hominida.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Už tehdy však vykazovaly jistou zvláštnost. Jméno druhu, které vybrali paleontologové-objevitelé Tim White, Gen Suwa a Berhane Asfaw z projektu Middle Awash, znamená v místním dialektu "kořenová zemní opice". Tehdy uvedli, že fosilie pravděpodobně představují dlouho hledaný potenciální kořenový druh čeledi Hominidae.
Z tohoto původního naleziště tým z Middle Awash nasbíral stovky dalších fragmentů. A. ramidus od 35 jedinců, včetně částečně kompletní kostry 4 metry vysoké, 110 kilogramů vážící samice, která je nyní známá jako Ardi.
Pro vědce je stále záhadou
Podle vědců A. ramidus neboli Ardi pravděpodobně předcházela Lucy Australopithecus afarensis, původně prvnímu předchůdci člověka. Někteří z jejích předků se však o několik milionů let dříve rozvětvili do linie, která prozatím končí u šimpanzů a bonobů. A. ramidus tedy nestojí u kořenů všech hominidů, pravděpodobně stojí u kořenů jen těch hominidů, kteří se následně stali lidmi.
Ardi "zaujímala bazální adaptační plošinu hominidní přírodní historie," uvedli vědci v jednom z prohlášení, a "je tak plná anatomických překvapení, že by si ji bez přímých fosilních důkazů nikdo nedokázal představit".
A. ramidus nemá klenbu a má palcové prsty na nohou, takže její nohy jsou stále vhodné pro šplhání po stromech, ale zdá se, že její pánev je uzpůsobena také pro vzpřímenou chůzi. A přestože zuby A. ramidus byly vhodné k pojídání plodů a listů, vykazují také známky konzumace kořenů a hmyzu. Ardi se zdá být přizpůsoben životu ve větvích i na zemi.
Zdroje:
