Arkaim měl zmizet pod vodou

Dnes významné archeologické naleziště ve stepích Uralu v Čeljabinské oblasti mohlo skončit pod vodou. V místě se stavěla vodní nádrž a na jaře 1988 měla být napuštěna. Ještě před plánovou výstavbou tam bylo objeveno několik méně významných archeologických nalezišť. Proto měl údolí v létě 1987 prozkoumat tým archeologů pod vedením G. Zdanoviče, aby zhodnotil „archeologickou ztrátu“ a také neobvyklé kruhy známé z leteckých snímků (1952). A tým poblíž vesničky Amurskij skutečně objevil velmi neobvyklé kruhové naplaveniny – starobylé hradiště velké historické hodnoty. Boj o jeho záchranu, tedy zastavení výstavby nádrže, nebyl snadný. Naštěstí to bylo v době, kdy „sovětská moc“ značně slábla a tak byl v roce 1991 Radou ministrů Arkaim prohlášen za historicko-geografické muzeum a nezmizel pod vodou.

Jedinečné opevněné město

Starobylé sídliště Arkaim pochází ze střední doby bronzové, tedy z doby asi před 3,8-4 000 lety. Nebylo postaveno nahodile. Bylo velmi dobře promyšleno a naplánováno. Někteří badatelé dokonce říkají, že je jeho půdorys „podle vzoru vesmíru“. Tím se zcela odlišuje od jiných staveb té doby. Tvoří ho dvě kruhové, pět metrů vysoké hradby z nepálených cihel. Vnější o průměru 170 metrů je opatřena ochranným valem a dvoumetrovým příkopem. Sídliště má čtyři brány orientované na čtyři světové strany. Ke kruhovým stavbám zevnitř přiléhalo celkem asi 60 obydlí. Dveře vedly do kruhové ulice z dřevěné dlažby se žlábky pro odtok dešťové vody. Celé hradiště mělo vodovodní a kanalizační systém. Ve středu opevnění bylo nádvoří o rozměrech 25 x 27 metrů, kde se, jak archeologové předpokládají, pořádaly slavnosti. Poblíž stavby byly objeveny hroby. Kolem byla pole zavlažovaná příkopy a kanály. Nálezy ukazují, že město bylo obýváno pouhých dvě stě let. Poté zcela náhle obyvatelé zmizeli.

Kdo byli jeho obyvatelé a kam se přes noc ztratili?

Už samotná stavba Arkaimu a jeho uspořádání ukazuje, že zde musela žít vyspělá komunita, celkem asi 1 500 až 2 500 lidí. Každé obydlí mělo ohniště, sklep, studnu. V hradišti byly odkryty i pece na tavení kovů. Kromě předmětů z keramiky a nádobí tak mezi nálezy byly i kovové nástroje. Vykopávky ukázaly, že obyvatelé uměli zpracovat kůže, tkát, ovládali řemesla. Nalezeny byly i kosti obětních zvířat, což znamená, že obyvatelé měli své rituály. Proč své opevněné město náhle opustili? Na to zatím archeologové odpověď nenašli. Ani o jejich původu nemají zcela jasno. Většina se domnívá, že zde žila starověká indoíránská civilizace pravděpodobně Árjů (Árijců). Jiní zase, že předpokládána prehistorická populace Euroasie – Protoindoevropané. Jedna teorie mluví o kultuře Sintašta, která obývala euroasijské stepi. Ostatně její pozůstatky v podobě vozu s koňmi byly v této oblasti nalezeny.

V lokalitě se také nacházejí velké rituální spirály z kamenů předkřesťanské kultury Rodnoverců. Místo je tak spjato i s myšlenkovými a náboženskými směry, dokonce se věří, že se tu narodil Zarathuštra (Zoroaster). Arkaim je proto i národní a duchovní svatyní Ruska a posvátným místem pro rodnoverské, zoroastriánské a jiná náboženství.

Trochu tajemna závěrem

Soustředné prstence a celé hradiště je vidět jen z výšky. Je nasnadě, že příznivci mimozemšťanů připisují celý „stavební plán“ stavitelům z jiné planety. Někteří dokonce věří, že hradiště obývali. S vesmírem a astronomickými znalosti stavba ale souvisí. Její zeměpisná poloha, orientace a prvky souvisejících se západem a východem slunce, rovnodenností a slunovratem se dokonce nápadně shodují se Stonehenge. Hradišti se proto říká ruské Stohenenge.

V arkaimském hradišti byly zaznamenány magnetické odchylky a další nevysvětlitelné jevy. Údajně se zde objevují podivná světla a nad místem se často vznáší mlha. Někteří návštěvníci prý zde mají halucinace, slyší hlasy, vidí postavy. Jsou zmateni, mají pocit dezorientace, neví, kde jsou a proč tam jsou.

Arkaim není jen samo kruhové hradiště. Jmenuje se tak celá kulturní rezervace s dalšími nalezišti, muzeem, historickým parkem, větrným mlýnem. A jako tajemné místo má i svou kouzelnou moc. Je tu celá řada míst, která přinášejí štěstí, či na kterých se plní přání, pokud nejsou zlá a proti lidem. Stačí prý například přivázat na strom stužku, či se dotknout určitého kamene. A dle legendy má řeka Bolšaja Karaganka, která měla zaplavit údolí, léčivou moc. Stačí si do ní namočit nohy…

Zdroje: www.ancient-origins.net, www.heritagedaily.com, www.itinari.com, en.wikipedia.org