www.smithsonianmag.com, www.en.wikipedia.org
Rekruti dlouho netušili, co přesně je čeká. Na první pohled byl jejich výcvik zvláštní. Místo toho, aby se učili ovládat těžké stroje a zbraně, seděli, plánovali, zkoumali mapy a zakreslovali do nich šipky znázorňující pohyb fronty. V květnu, krátce před vyloděním v Normandii, ale všichni pochopili.
Armáda duchů, jak se speciální jednotce 23. velitelství přezdívalo, byla složena z herců, architektů, scénografů, inženýrů, malířů a kreativců z reklamních agentur. Jejich úkolem bylo navrhnout velkou putovní road show. Vytvořit tak dojem přítomnosti obrovského množství vojáků a zmást nepřátelské linie. Pokud by je nacisté odhalili, brutálně by se jim za toto ponížení pomstili.
Armáda duchů
„Kdybych věděl, v jakém jsme nebezpečí, pravděpodobně bych do armády nevstoupil,” přiznává Bluestein, který se po válce živil jako malíř a keramik. Se svými kamarády naplánoval a odehrál více než dvacet podvodných scén. Historici odhadují, že díky tomu bylo zachráněno až 30 tisíc lidských životů.
Jednotka, vedená plukovníkem Harrym L. Reederem, se po příjezdu do Evropy ihned pustila do práce. „Málokdo si zpočátku uvědomoval, že je předstírání boje tak vyčerpávající,” směje se bývalý kapitán Fred Fox. Taktika armády duchů byla založena na vizuálním a zvukovém klamu, falešných rádiových hlášeních a vytvoření divadelních efektů souhrnně nazývaných jako „atmosféra“.
Malíři a inženýři vyrobili atrapy tanků z bývalých nafukovacích člunů, které z výšky několika kilometrů vypadaly jako pravé. Doplňovaly je makety kanónů, džípů, nákladních aut, ale také letadel. Během několika hodin dokázali vytvořit falešná letiště, masivní formace a vojenské bivaky. Scény byly doplněny aktivním pobíháním vojáků nebo prádlem třepotajícím se ve vzduchu.
Aby byla iluze dokonalá, z výkonných zesilovačů a reproduktorů zněly do dálky až 24 kilometrů předem nahrané zvuky vojenských pochodů a hučení motorů. „Němci byli úplně zmatení. Viděli skupiny tanků a slyšeli noční přesuny tisíců lidí a strojů. Byli přesvědčeni, že je kolem nich desetitisíce nepřátel,” říká Fox.
Vojenské divadlo
Vizuální klam byl doplněn falešnými rádiovými hlášeními. Operátoři lhali o pohybu armády nebo napodobovali styl posílání zpráv pravých radistů, aby Němci nezjistili, že skutečné jednotky jsou již dávno za humny. „Využívali jsme také herce, kteří v převleku chodili po kavárnách a restauracích a roznášeli vymyšlené informace o tom, jak si vojsko vede, kde muže zahlédli a v jaké kondici jsou. Klepy se šířily velmi rychle a snadno se dostaly k nacistickým špionům,” vzpomíná kapitán.
Armáda duchů často operovala v okruhu několika set kilometrů od předních linií napříč západní frontou. I přesto, že se nezapojovala do aktivní boje, práce vyžadovala hodně odvahy. Muži byli vybaveni pouze jednoduchými puškami s krátkou hlavní. Byli tak zranitelní. Z 1100 rekrutů se domů nevrátili tři.
