Památka je stará neuvěřitelných 7 500 let, a je možná nejstarší svého druhu. Dokonce se tvrdí, že Carahunge předcházelo wiltshirskému Stonehenge o 2 500 let. Je samozřejmě ověnčena mnoha záhadami, o nichž se nejrůznější vědci přou ve snaze prosadit svoji teorii jako jedinou správnou. Někteří archeologové se domnívají, že pravěké místo sloužilo jako astronomická observatoř, jiní tvrdí, že šlo jen o běžné sídliště.

Kamenné kruhy, které tvoří základ Karahundže, mají mystický charakter a vyžadují podrobné studium. Podobně jako Stonehenge v Anglii je i toto místo v Arménii předmětem skepse v tom smyslu, že kdysi mělo astronomický účel.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak vypadá arménské Stonehenge

Pro toto mystické místo se vžilo mnoho názvů, z nichž většina popisuje jeho vizuální podobu – tedy vztyčené vertikální kameny. Celkem 223 kamenů se rozprostírá na velké ploše 7 hektarů. Ať už byl původ Karahundž jakýkoli, jednoznačně se jedná o jeden z nejznámějších arménských symbolů.

Vědci se domnívají, že se jedná o astronomické hodiny z několik důvodů – je zde centrální kruh tvořený 40 kameny, dále severní a jižní ukazatel a některé další, včetně volně stojících kamenů, které jen tuto teorii potvrzují. Centrální kruh má přitom oválný tvar, přičemž ostrá strana směřuje k východu. Ve středu kruhu je přitom mix kamenů. Díky již provedeným experimentům mají přírodní magnetické linie lomený či stočený tvar, což by přesně odpovídalo.

I tak ale není přesná funkce a účel Karahundže známa, tudíž se nakonec znesvářené skupiny vědců rozhodly postupovat v dalším výzkumu společně. Členové historicko-kulturní nevládní organizace Bnorran a Arménského institutu archeologie a etnografie pak podepsali dohodu o spolupráci při pronikání do tajů starověké památky.

Observatoř – ano či ne?

„Myslíme si, že Karahundž - kde se nachází více než 200 kamenů, přičemž 80 z nich má v sobě otvory - je starobylá astronomická observatoř,“ řekl Armenpressu člen správní rady Bnorranu Arevik Sargsyan. Jeho tvrzení podporuje fakt, že některé z kamenů byly záměrně umístěny tak, aby byly v souladu s Denebem, nejjasnější hvězdou v souhvězdí Cygnus, spolu s polohou Slunce a Měsíce v určitých obdobích roku.

Jenže s tímto tvrzením zásadně nesouhlasí další skupina vědců z Ústavu archeologie a etnografie, která se domnívá, že jde jen o starobylé místo, osadu, která má status mauzolea a kde kameny jsou jen strukturální pozůstatky městské hradby. Zde by tyto kameny měly úkol podpírat hromady suti a hlíny, které byly od té doby z místa odstraněny. Tuto teorii zase naopak podporuje to, že z celé lokality Karahundže nebyl vykopán ani jeden astronomický nástroj, stejně jako to, že některé otvory v kamenech se nacházejí ve spodních částech čedičových skal, a tudíž ani neukazují na hvězdy.

Další běžná teorie o významu Karahundže říká, že se zde nacházely starověké hrobky nebo nekropole, takže Karahundž sloužil jako most mezi nebem a zemí při neustálém putování duše po koloběhu života, smrti a znovuzrození.

Na zajímavé video u stavbě se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Konsensus?

Obě akademické skupiny se prozatím dohodly na dočasném pozastavení vykopávek a výzkumu na lokalitě, a to do doby uspořádání společného semináře odborníků z různých oborů - včetně archeologů, astronomů a etnografů -, kde bude stanoven společný plán výzkumu Karahundže.

Namísto konstatování, že se jedná o vůbec první astronomickou observatoř nebo jen o pouhé sídliště, se obě skupiny sblíží a budou studovat všechny aspekty této lokality. Doufejme, že se doberou jednotného výsledku.

Zdroje:

armeniadiscovery.com, www.histecho.com, www.thetravel.com