Objev v pohoří
Geghamské hory je sopečné pohoří, které leží na západním břehu jezera Sevan na rozloze přes dva tisíce kilometrů čtverečných. Na opačné straně jezera se rozkládá Vardenis, kde v roce 1965 objevil architekt S. Petrosyan malby a rytiny, které, jak se domníval, sloužily jako orientační body pro pocestné. Během doby byly objevovány další a staly se předmětem zkoumání. Skalní malby, které zobrazují výjevy ze života lidí, se vyskytují v Arménii na mnoha místech. Malby a rytiny z těchto dvou pohoří jsou však jedinečné. Všechny jsou spjaty s hvězdnou oblohou a týkají se nebeských těles.
Pohoří Vardenis v Arménii
Astrologické zápisky
Většina maleb a rytin se nachází ve výšce 2 500-3 300 m, proto se zřejmě zachovaly a zůstaly nedotčeny působením člověka. Ale co víc, v těchto výškách se přímo nad těmito místy rozprostírá obzvlášť jasná obloha, je to tak ideální místo pro pozorování noční oblohy. Místa sloužila jako observatoř. Malby jsou namalovány přírodní barvou z červeného sopečného minerálu. Malby a rytiny pocházejí z různých období, ale na jejich stáří se badatelé neshodnou. Někteří se domnívají, že pocházejí z 2.-3. tisíciletí př. n. l., jiní zase, že byly vytvořeny ve 4.-5., nebo dokonce až v období 10 tisíc let před Kristem. Shodnou se však na tom, že je překvapivé, jak jsou hvězdné mapy neuvěřitelně dokonalé a že jejich tvůrci museli znát zákonitosti „nebes“.
Skalní mapy a kalendáře
Postavení Slunce, Měsíce, planet a hvězd i souhvězdí vytesaná do skály v obrazcích a symbolech vycházejí z přesných pozorování. Pradávní astronomové zaznamenali na základě pohybu blízkých i vzdálených hvězdných těles roční období – krátké a dlouhé dny, délku roku, dokonce dny a hodiny. Například Slunce je vyjádřeno čtyřmi soustřednými kruhy v různých polohách – ráno, poledne a večer, Měsíc ve dvou, což znamená dvě hlavní fáze Měsíce. V Arménii je Měsíc viditelný jen 28 dní v měsíci, paprsky na kalendářích tak vyjadřují lunární měsíc, který má čtyři týdny. Z pozorování hvězd byli tvůrci schopni vyznačit začátek každého měsíce. Dále je na hvězdných mapách například souhvězdí Berana a Blíženců, tzn. začátek a konec jara. Vše vyjadřují geometrické vzorce, lidské i zvířecí postavy, sedm postav uvnitř mapy může dle badatelů představovat Sluneční soustavu. Na výzkumu těchto tisíciletých výtvorů se podíleli arménští historikové, archeologové a další vědci. Dospěli k názoru, že pradávní Arménové svá uctívání nebeských těles založili na skutečně obdivuhodných vědomostech. Dle dokonalého kalendáře věděli, kdy mají slavit svátky a provádět své rituály.
