Arménská genocida: Horší než holocacust. Koncentráky, pochody smrti, upalování

15. únor 2020 četba na 3 minuty
Armenská genocida (1915-1918)

Armenská genocida (1915-1918)

Foto: wikipedia

Holokaust druhé světové války je považován za tu nejhorší genocidu v dějinách lidstva, při níž odhadem zemřelo kolem 6 milionů lidí. O několik let dříve, v období první světové války, se ovšem událo jiné masové vyvražďování, kterým se nacisté značně inspirovali.  

Arménská genocida je kapitola dějin, která dodnes budí značné kontroverze, především proto, že ji mnoho zemí nechce uznat, ačkoliv o ní existují nezvratné důkazy.

A právě slovo genocida získalo svůj význam popsáním této krvavé události. Poprvé ji tímto termínem nazval polský právník Raphael Lemkim v roce 1944, tedy v době, kdy holokaust páchaný na Židech a menšinách vrcholil.

Záminkou pro vyvraždění arménského obyvatelstva se stalo neopodstatněné obvinění, že Arménie mohla za prohranou bitvu mezi Osmanskou říší (Turecko) a Ruskem v lednu 1915 během první světové války. Turecká vládní strana Jednota a pokrok tak začala spřádat plán na rozsáhlou genocidu všech Arménů.

Deportace, vraždy, pochody smrti

První deportace do koncentračního tábora v Aleppu se uskutečnily už květnu stejného roku, většina zajatců převoz nepřežila – umírali hladem, žízní, nemocemi. Mnoho z nich poté pěšky putovalo rozžhavenou syrskou pouští do tábora v Derezoru, pokud se jim podařilo přežít, byli vyhnáni do pouště a ponecháni napospas osudu nebo upáleni zaživa.

Během genocidy vzniklo 25 koncentračních táborů, Turci se ovšem vyžívali v sadistickém vraždění Arménů ještě před dosažením cílové stanice. Muže, ženy i děti upalovali, veřejně je popravovali, topili, nakazili tyfem, a dokonce zplynovali. Jejich majetek byl rozkraden, domy vypáleny, vybrané ženy před smrtí znásilněny.

Uznání genocidy ve světě

Během tří let zemřelo podle mírnějších odhadů 1,5 milionů Arménů, avšak některé zdroje konečné číslo navyšují o další půl milion. Osmanské řádění přežilo asi 600 tisíc lidí, kterým se podařilo najít útočiště v Egyptě, Sýrii nebo Kypru.

O genocidě jako takové se nemluvilo a mnoho zemí ji dlouho neuznávalo. Česká republika genocidu oficiálně uznala až v roce 2017. Na Slovensku je její popírání trestáno odnětím svobody na 5 let. Izrael, jehož obyvatelé si doslova prošli tím samým, genocidu rovněž neuznává.

Inspirace pro nacisty

Arménská genocida se v mnoha ohledech stala předobrazem té nacistické. Tak například zmíněné koncentrační tábory, od Turků přejali i pochody smrti. Inspirovali se způsobem deportací – Turci zjistili, že se do jednoho vagonu vejde 90 Arménů, stejný počet se poté těsnal i v dobytčátcích Třetí říše. První plynové komory za arménské genocidy nebyly nic jiného než jeskyně, do nichž Turci nastrkali zajatce a udusili je kouřem z ohnišť před vchodem.

Akční letáky