2000 let stará mrtvola ženy má dokonale zachovalé plíce. Vysvětlení je zvláštní

U mumifikace tak, jak ji prováděli staří Egypťané, víme velmi mnoho, včetně jejího přeného postupu. Ale protože staří Egypťané nejsou jediní, kdo mrtvé mumifikoval, a metod je hodně, objevují se občas nálezy, které i expertům zamotají hlavy. Právě takovým nálezem byly plíce starověké francouzské královny Arnegundy (též Aregundy). Jinak zdevastovaná těla měla plíce v perfektním stavu.

V pařížské bazilice Saint Denis byli pohřbívání francouzští králové. Uvnitř kamenného sarkofágu v objevil v roce 1959 archeolog Michel Fleury zachovalou plíci, kostru, pramen vlasů, šperky a několik fragmentů textilií a kůže. I královnin pohřební oděv upoutal pozornost některých badatelů, protože byl zhotoven z drahého byzantského hedvábí a měl výšivky vyšité zlatou nití. Na místo posledního odpočinku byla královna Arnegunda oblečena do červenavého hedvábného pláště přes fialovou hedvábnou tuniku, červených bot a červenožlutého hedvábného závoje. Poté byla zabalena do konopného rubáše nebo byla přikryta konopnou látkou. Daleko více než oděv ale šokoval vědce stav královniných plic. Byly totiž ve výborném stavu. Jak to?

Merovejská královna Arnegunda

Umělá mumifikace, založená na použití koření a aromatických rostlin, se v šestém století ve Francii používala k ošetření těl králů, královen, světců a světic. Byl to i tento případ. Od exhumace královny Arnegundy v roce 1959 prošly její ostatky několika přesuny, v 60. letech 20. století zmizely, aby se nakonec znovu objevily v roce 2003.

To, že se jedná o královnu Arnegundu, bylo zjištěno z nápisu Arnegundis na zlatém prstenu kolem středového monogramu Regine. Díky tomu bylo možné identifikovat ostatky merovejské královny Arnegundy, jedné ze šesti manželek krále Klotara I. Královna Arnegunda byla třetí manželkou a příběhy vyprávějí, že se za krále provdala poté, co ho její sestra a další králova manželka Ingunda požádala, aby Arnegundě našel manžela. Není jisté, zda měl král o Arnegundu romantický zájem, nebo si ji vzal za ženu, aby Ingundu uklidnil.

Tito franští králové, charakterističtí svými vlasy po ramena, vládli v částech Francie a Německa od pátého do osmého století a založili nejúspěšnější postřímské království v západní Evropě.

Královnin měděný pás

Protože její plíce byly ve velmi zachovalém stavu, nabízela se otázka, zda se přirozeně mumifikovaly, nebo byly nabalzamovány, protože zbytek jejího těla byl zcela skeletován.

Skenovací elektronová mikroskopie na biopsiích plic odhalila obrovskou koncentraci měďnatých iontů na povrchu plicní tkáně i oxidu měďnatého v celé plicní biopsii. A zde ležela i odpověď: Stav plic zůstal zachován díky propracovanému měděnému pásu.

Magazín

Dělníci vykopali 700 staré dokonale zachovalé tělo. Neví se, jak mumie vznikla

"Vzhledem k tomu, že Arnegunde měla kolem pasu opasek ze slitiny mědi, spekulujeme, že oxid měďnatý v plicích pochází ze zvětrávání opasku," tvrdí Raffaella Bianucciová, bioantropoložka ze sekce právní medicíny na Turínské univerzitě. A její slova se potvrdila, jelikož i biochemická analýza prokázala přítomnost kyseliny benzoové a příbuzných sloučenin v plicích. Jedná se látky, které jsou v rostlinné říši široce rozšířené, a jejich stopy byly nalezeny i v balzámech egyptských mumifikovaných těl. To dokazuje, že Arnegunda mohla podstoupit orální injekci tekutiny z koření/aromatických rostlin, která by umožnila zachování plic tak, jak byly nalezeny. "Konzervační vlastnosti mědi v kombinaci s balzamovací úpravou kořením mohly umožnit zachování plic," dodala Bianucciová.

Na dokument o Arnegundině oděvu se podívejte zde:

Merovejská mumifikace?

Albert Zink, vedoucí Institutu EURAC pro mumie a ledovce v Bolzanu, zjistil, že výzkum je podobný případu koptské mumie, datované do období přibližně 600-1000 n. l. "Při zkoumání mumie jsme zjistili, že tělo neprošlo odběrem orgánů a mozku. Místo toho se zdá, že balzamovací roztok byl vstříknut ústy. A stejně jako v případě merovejské královny se tekutina aglomerovala v plicích, což je jediný dobře zachovaný orgán," řekl Zink.

Merovejci zřejmě převzali myšlenky na umělou mumifikaci svých elitních osobností od Římanů, kteří se ji naučili od Egypťanů. Nicméně praxe, kterou používali, nebyla tak sofistikovaná jako u Egypťanů: "Je zřejmé, že merovejská mumifikace byla mnohem méně sofistikovaná. Byla v podstatě založena na používání plátěných proužků napuštěných olejem a pryskyřicí, které se používaly s kořením a aromatickými rostlinami, jako je tymián, kopřiva, myrha a aloe," uvedla Bianucciová.

Populární královna

Královna Arnegunda představuje jeden z mála exemplářů z raného středověku, k němuž mají vědci k dispozici jak historické zprávy, tak lidské ostatky a artefakty. V roce 2006 byla uspořádána analýza DNA vzorku z Arnegundiných kosterních pozůstatků, o níž byl natočen dokumentární film. Arnegunda navíc patřila ke královské rodině a zemřela ve svých jednašedesáti letech. Byla to štíhlá a vysoká žena o níž se předpokládá, že od dětství kulhala, snad proto, že v mládí prodělala obrnu. Trpěla také dalšími neduhy: artritidou horní a dolní části páteře a Forestierovou chorobou. Po smrti pak byla pohřbena s krásnými šperky a dalšími předměty do hrobu.

Zdroje:

www.ancient-origins.net, www.livescience.com, https://cs.wikipedia.org/wiki/Aregunda