Arnošt Pátek, známý také pod původním jménem Arnošt Piaczek, se narodil 5. března 1955 v Praze, ač jeho jméno poukazuje na polské kořeny.

K jeho největším hitům patří písně Sny o tygří lady, Julie, Dívka nebo Poslední prázdniny. A právě jeden z hitů, který nejvíce odhaluje i jeho typický vzhled, si připomeňme:

Zdroj: Youtube

Nezapomenutelný projevem i vzhledem

Tento výrazný zpěvák a hudebník osmdesátých let se do srdcí fanoušků zapsal nejen svým charakteristickým vzhledem – měl kudrnaté vlasy a výrazný knírek, ale především hudebním talentem.

V době, kdy zpíval ve stejné stáji jako Michal David, Pavel Horňák, Markéta Muchová a další, po něm dívky šílely. Kombinace světlých vlasů a tmavého knírku byla nezapomenutelná. Jenže svůj vzhled pak kvůli těžké nemoci ztratil. O tom ale až dále.

Arnošt Pátek byl ztělesněním talentu, schopnosti skvělého zpěvu, hraní na kytaru a skladatelského umění.

Objevil ho vlastně Patr Hannig, který ho považoval za jednoho z nejtalentovanějších a nejnadanějších lidí, které zná. Dokonce ho přirovnal k Mozartovi. Ale to nejen díky hudebnímu talentu. „V rámci populární hudby byl Arnošt geniální," řekl Hannig po Pátkově smrti o jejich spolupráci. „Měl absolutní hudební sluch, což je velká výjimka. Sám dělal například vokální aranžmá a uměl snad na všechny nástroje, aniž by se na ně učil. Při nahrávání se několikrát stalo, že vzal nějakému muzikantovi nástroj a sám nahrál jeho part mnohem lépe. Byl to prostě talent od přírody. Je smutné, že zemřel chudý jako Mozart.“

Vzestup a příkrý pád

Kariéra Arnošta Pátka začala v sedmdesátých letech ve skupině Faraon, kde navázal na kariéru Karla Šípa, a pokračovala sólovými vystoupeními v osmdesátých letech se skupinami Kroky Františka Janečka a právě Petra Hanniga.

Pátkovy písně byly melodické, chytlavé. Jeho dokonalý přednes byl dán i tím, že měl absolutní hudební sluch.

Právě s Kroky Františka Janečka byl na největším vrcholu. Vydělával na tu dobu spousty peněz a fanynky mu ležely u nohou. Po revoluci se mu ale už tak dobře nevedlo. Začal vystupovat s Jiřím Helekalem, zpívali trampské písničky, a přivydělával si v pohostinství, také ale neúspěšně.

Osobní život nebyl výsluní

Přestože Arnoštova kariéra byla na vzestupu, osobní život byl plný bojů. Začátkem devadesátých let, kdy popularita popmusic 80. let postupně klesala, se Pátek věnoval podnikání v oblasti gastronomie. Jenže v té době u něj byly diagnostikovány první zdravotní problémy.

Jeho život radikálně změnila cukrovka. Pár dní před padesátinami se začal cítit velmi špatně. Cukrovka a později diagnóza zhoubného nádoru na obličeji byly jen začátkem dlouhého utrpení, během kterého ztratil část obličeje, pravé oko, nos, část tváře a krku a bojoval s neuvěřitelnou bolestí.

„Styděl se za to, jak vypadá, skoro nevycházel, na obličeji nosil roušku. A když jsme se třeba sešli v hospůdce, sedával zády k lidem. Doktoři mu slibovali plastiku, ale už to nestihli. Trpěl obrovskými bolestmi, přestávalo ho bavit žít. Jednou mi řekl, že se na smrt těší,“ prozradil Petr Hannig, který Pátka podporoval až do jeho smrti.

Zlomený zpěvák a hudebník umíral zcela sám, v bytě po své mamince a jeho důchod byl 4200 korun. Podporoval ho jeho syn Tomáš, sestry a právě Hannig a přátelé.

Pátek byl v té době již podruhé rozvedený.

Nevyjasněná smrt

Tragédie Arnošta Pátka vyvrcholila, když byl nalezen mrtvý ve svém bytě v Praze 9. dubna 2009. Bylo mu 54 let. Přítelkyni nebral telefon, proto nakonec jeho byt otevřeli. Našli jej na zemi mrtvého, zřejmě po několika dnech, s tělem pokrytým slupkami od pomerančů.

Jeho smrt, o které se věří, že byla způsobena hypoglykemickým záchvatem, byla pro mnohé šokem a připomínkou kruté reality, s níž se mnozí umělci potýkají. Proto ta podobnost s Mozartem.

Životní příběh Arnošta Pátka je příkladem toho, jak může být život umělce plný kontrastů – od vrcholů slávy až smrt v bídě a zapomnění.

Zdroje: cnn.iprima.cz, www.blesk.cz/, cs.wikipedia.org/wiki/Arnošt_Pátek, www.super.cz, zeny.iprima.cz, www.idnes.cz