Narodit se jako jedno z nejmladších dětí egyptského panovníka znamenalo jediné. Smířit se s tím, že vládnout budou vždy starší sourozenci. Arsinoe ale byla jiná. Rozhodla se využít příležitosti a zapojit se do mocenských bojů, které vedli Ptolemaios a Kleopatra. Z politického hlediska to nebyl vůbec špatný nápad. Problémem ale bylo, že netušila, jak silným protivníkům čelí.
Psal se rok 48 př. n. l., kdy Julius Caesar dorazil do Alexandrie a spojil se s Kleopatrou. Ona však byla jediná, která Římany v Egyptě vítala. Její sourozenci měli opačný názor. Svolali armádu a nezvané hosty se snažili vyhnat. Jedné z jednotek velela i Arsinoe, jejímž úkolem bylo osvobodit maják Faros. Caesar si brzy uvědomil svou porážku. Aby si zachránil život, musel si svléknou brnění, odhodit svůj purpurový plášť, skočit do vody a doplavat do bezpečí.
Arsinoe
Arsinoe slavila jen chvíli. Při nejbližší příležitosti byla Římany zajata a převezena do Artemidina chrámu v Efezu. Historikové spekulují, proč ji vojevůdce nenechal uškrtit, jak se běžně prominentní vězni trestali. Hlavním důvodem byl pravděpodobně její nízký věk.
„Je ale také možné, že se Caesarovi mladá a odvážná Egypťanka líbila," říká vědkyně z rakouské akademie věd Hilke Thur, která nechala zrekonstruovat její podobu. „Jak ukazuje její smutný konec, Kleopatra na ní určitě žárlila. V roce 41 př. n. l. totiž donutila Marka Antonia nařídit, aby ji nechal zavraždit."
Krásná Kleopatřina sestra
Na ambiciózní nejmladší dceru Ptolemaia XII. by se možná zapomnělo. V roce 1926 ale archeologové našli v ruinách chrámu pohřební komoru, v níž byla uložená kostra neznámého člověka. Lebka byla převezena do Německa, kde byla prozkoumaná. Pak se však ztratila. Zbytek ostatků byl ponechaný na místě. O padesát devět let později je znovuobjevila Hilke Thur.
Kosti byly podrobené forenzní analýze. Ukázala, že patřily dívce ve věku 15 až 18 let. Neexistující známky nemoci nebo podvýživy zároveň naznačovaly rychlou smrt. Archeoložka si proto myslí, že v hrobě byla uložená Arsinoe. Svou hypotézu zakládá také na osmibokém tvaru posledního místa odpočinku, jenž má odkazovat na tvar majáku v Alexandrii.
Jelikož se s ostatky během let hojně manipulovalo, nebylo je možné podrobit testům DNA. Hilke Thur se proto rozhodla, že osloví speciality na rekonstrukci podob z univerzity v Dundee a původ dívky se pokusí odhadnout na základě vzhledu. Umělci pod vedením Caroline Wilkinson využili záznamy z 30. let minulého století a na jejich základě sestavili 3D model lebky. „Z výsledku práce usuzuji, že pohřbená osoba byla etnickou směsí starých Egypťanů a Afričanů. Mohla proto patřit do dynastie Ptolemaiovců,” tvrdí vědkyně a doplňuje, že Arsinoe byla půvabnější než Kleopatra.
Zdroje: www.rogueclassicism.com, www.livescience.com, www.app.dundee.ac.uk
