Není to zápletka ze sci-fi filmu, je to mrazivá realita, kterou vědci pečlivě sledují. Na to, co by se mohlo za čtyři roky stát, až se k Zemi přiblíží asteroid 1999 AN10, se podívejte v tomto videu:
Jak daleko bude od Země?
V rozsáhlém vesmírném baletu se Země občas ocitá v nebezpečném tanci s nebeskými vetřelci. Jeden takový vesmírný tanečník, kolosální asteroid 1999 AN10 o šířce 1,6 kilometru, znervózňuje astronomy po celém světě kvůli své znepokojivě blízké trajektorii k naší planetě.
Tento monstrózní vesmírný kámen, příznačně pojmenovaný podle data svého objevení, byl poprvé identifikován v roce 1999 a vědecká komunita jej bedlivě sledovala. Důvodem tohoto vesmírného dohledu je její nadcházející blízké setkání se Zemí, které je naplánováno na 7. srpna 2027, tedy za necelé čtyři roky.
Na rozdíl od svých nebeských souputníků se 1999 AN10 nespokojí s pouhým kosmickým střetem s naší atmosférou; chystá se provést odvážný kousek a proletět kolem nás ve vzdálenosti přibližně 380 000 kilometrů, což odpovídá vzdálenosti jednoho Měsíce.
Asteroidů je více, nebezpečí nehrozí
NASA, strážce naší oblohy, takovéto objekty v blízkosti Země (NEO) bedlivě sleduje prostřednictvím svého programu Near-Earth Object Program, známého také jako "Spaceguard". Tento program pečlivě identifikuje a sleduje nebeské objekty, které by mohly představovat hrozbu pro naši planetu. Navzdory mrazivé blízkosti těchto vesmírných obrů nás NASA ujišťuje, že není bezprostřední důvod k obavám.
Podle mluvčího NASA "malé asteroidy prolétají v této vzdálenosti od Země několikrát týdně". Blížící se setkání s planetkou 1999 AN10 je však obzvláště pozoruhodné, neboť se jedná o nejtěsnější přiblížení jakéhokoli známého asteroidu této velikosti od roku 2004.
Jak ochránit Zemi?
Vědci, kteří jsou stále ostražití, zkoumají důmyslné metody, jak Zemi před takovými vesmírnými vetřelci ochránit. Jedna ze strategií zahrnuje využití gravitační síly kosmické lodi k odklonění přilétajícího asteroidu z kolizního kurzu. Tato nevyzkoušená technika však vyžaduje včasné varování a pečlivé plánování, aby byla zajištěna bezpečnost naší planety.
Přestože nám vesmír může občas poslat do cesty tyto zlověstné posly, společné úsilí astronomů a vědců z celého světa nám připomíná, že lidstvo zůstává odolné a odhodlané, připravené čelit výzvám vesmíru. Navzdory tanci těchto nebeských hrozeb je uklidňující pravdou, že naše Země zůstává prozatím v bezpečí před spáry těchto putujících obrů.
Máme tu i asteroid 1990 MU a nebezpečí pro Zemi?
Seznamte se pak s dalším vesmírným cestovatelem: Asteroidem 1990 MU, obrovskou skálou, jejíž průměr se odhaduje na 800 metrů, takže je stejně obrovská jako asteroid, který před miliony let způsobil vyhynutí dinosaurů.
Centrum NASA pro studium blízkozemních objektů (CNEOS) pozorně sleduje tento obrovský vesmírný kámen při jeho oběhu kolem Slunce a vypočítává jeho trajektorii a možný dopad na naši milovanou modrou planetu.
Dne 6. června 2027, tedy ve stejném roce, se i 1990 MU nejvíce přiblíží k Zemi na vzdálenost 4,61 milionu kilometrů neboli 0,03083 astronomické jednotky (AU), přičemž AU je průměrná vzdálenost Země od Slunce. I když se to může zdát jako bezpečná vzdálenost, vesmír je plný překvapení a vědci identifikovali potenciální rizika, která by mohla tohoto nebeského obra přivést na kolizní kurz se Zemí.
Nebezpečí zvyšují dva kritické faktory: gravitační klíčové díry a Jarkovského efekt. Gravitační klíčová díra je specifická oblast ve vesmíru, kde gravitace planety může změnit dráhu asteroidu a potenciálně ho při budoucím průletu přesměrovat směrem k Zemi. Pokud se 1990 MU vydá do takové klíčové díry, může se ocitnout na nevyhnutelné kolizní dráze s naší planetou.
Jarkovského efekt, další vesmírný jev, nastává, když je rotace asteroidu ovlivněna vnějšími silami, což mění jeho trajektorii. Tuto změnu by mohlo vyvolat teplo vyzařované z povrchu asteroidu nebo sluneční světlo, které by přesměrovalo kolosální skálu nebezpečně blízko k Zemi.
Jak tedy bude setkání se Zemí vypadat, si musíme ještě čtyři roky počkat. Zatím se můžeme podívat jen na tuto animaci.
Zdroje: www.express.co.uk, www.quora.com, indianexpress.com, cneos.jpl.nasa.gov, en.wikipedia.org/wiki/(137108)_1999_AN10