V roce 2006 evidovala NASA 825 potenciálně nebezpečných planetek. O čtrnáct let později jich bylo již 2038. Hlavním důvodem tohoto nárůstu není zvýšený počet vesmírem volně se pohybujících těles, jejichž cílem je zničit Zemi, ale technologický pokrok a zájem vědců.

Existuje totiž instituce, jejichž zaměstnanci se zaměřují pouze na vyhledávání tzv. potenciálně nebezpečných planetek, tedy objektů, jejichž průměr je větší než 150 m a jsou od nás maximálně 7,5 milionu kilometrů daleko.

Od těchto asteroidů hrozí, že bez újmy projdou zemskou atmosférou a způsobí rozsáhlou devastaci území, kam by dopadly – od požárů po tsunami. Odborníci vypočítali, že ke srážkám s tělesy o této velikosti dochází jednou za 10 000 let. Proto každý objekt, pohybující se směrem k naší domovině, pečlivě analyzují.

2023 FY3

To byl také případ 2023 FY3, jenž zpozorovali vědci z Kanárského institutu astrofyziky a Universidad Complutense de Madrid v dubnu minulého roku. Co nejrychleji se snažili zjistit, z jakého materiálu je složený. 

„Díky tomu odhadneme jeho velikost a rychlost.” vysvětluje Raúl de la Fuente Marcos z UCM. „Trvalo nám dva měsíce, než jsme mohli data zveřejnit,” říká. Nyní je jisté, že asteroid měří jen pět metrů. K Zemi však míří neuvěřitelnou rychlostí kolem 25 km/s.

Zdroj: Youtube

„Proto jsme upozornili mezinárodní vědeckou komunitu zabývající se planetární obranou,” doplňuje astrofyzik. Právě na ni spoléhá celý svět. Zahrnuje totiž metody, jejichž cílem je změnit trajektorii asteroidu nebo ho rozdrtit. 

Dohromady jsou čtyři. Kinetický impaktor, gravitační traktor, jádro a lasery. Správný postup se následně vybírá podle složení objektu. Hrozí, že by se místo vychýlení rozdělil na několik částí, které by průlet atmosférou přežily bez větší újmy.

Nízké procento dopadu

NASA sestavila tři scénáře seřazené podle pravděpodobnosti dopadu. Nejvyšší hodnota v příštích sto letech dosahuje 0,15 %. 

Zajímavostí je, že naše atmosféra se s malými objekty setkává docela často – zhruba každých deset měsíců. Ve statistických tabulkách se ale objevují jen ty, které vědci detekovali. 

„Většina těles nám unikne,” přiznává analytik Petr Boháček. „Menších asteroidů s rozměrem pod 140 m máme zmapovaných asi jen 20 %. Monitorujeme na 800 000 planetek. Blízkozemních ale známe asi je n20 022.”

Hlavním problémem je, pokud letí od Slunce. V tomto případě je pozemské dalekohledy zachytí až v okamžiku, kdy Zemi minou a dostanou se na trasu, která není přesvětlená. 

„I v tomto případě je však sledujeme dál, abychom dokázali spočítat, kdy se vrátí a v jaké vzdálenosti,” říká popularizátor kosmonautiky Milan Halousek. U některých těles odborníci predikují návraty až sto let dopředu, podobně jako u 2023 FY3.

Zdroje: www.spacereference.org, www.express.co.uk, www.hradec.rozhlas.cz, www.en.wikipedia.org