K zemi se řítí obří asteroidy. Největší obavy mají vědci z planetky Bennu

Nataša Slánská | 16. 10. 2021

Prach, úlomky meteoritů, a dokonce i drobné asteroidy dopadají na zemský povrch v podstatě neustále, aniž bychom to zaznamenali. Co by se ale stalo, kdyby do Země narazil objekt o něco větší a těžší? NASA pravidelně reviduje a doplňuje seznam asteroidů, které mohou naši planetu potenciálně ohrozit.

K dosud největší srážce kosmického tělesa se Zemí v moderní době došlo v roce 1908 nedaleko řeky Podkamenná Tunguska na Sibiři. Síla tehdejšího výbuchu se odhaduje na 15 megatun, což je 1000krát více, než měla atomová bomba svržená na Hirošimu. Objekt mohl v průměru měřit 50 až 100 metrů a v případě dopadu do civilizované části světa by vymazal z mapy město o velikosti Londýna. Podle vědců se podobné asteroidy střetávají se Zemí v průměru jednou za několik set let. To není příliš optimistická statistika. Na druhé straně pravděpodobnost srážky s asteroidem podobným tomu, který vyhubil dinosaury, je v dohledné budoucnosti podstatně nižší.

Astronomové dnes navíc umějí riziko předem odhalit a mají k dispozici technologii schopnou případnou kolizi odvrátit.

Ostře sledované asteroidy

Letos se už k naší planetě přiblíží jen objekt 2019 XS o průměru 38 až 86 metrů. Není to tedy žádný drobeček, ale naštěstí prosviští kolem Země v uctivé vzdálenosti 573 tisíc km. Nejblíže Zemi se ocitne 9. listopadu a poté zamíří k Marsu.

Větší hrozbu představuje asteroid s názvem JF1, který kolem nás proletí 6. května 2022. Těleso může měřit až 130 metrů a jeho kolize se Zemí by způsobila výbuch o síle 230 kilotun - udeřil by tedy zhruba 15krát silněji než bomba v Hirošimě. Pravděpodobnost srážky je ale velmi nízká, podle vědců se nám objekt na 99,974 % vyhne.

Je možné zničit vesmír? Hawking byl přesvědčen, že ano. Lze jej náhodně vypnout?
Magazín

Je možné zničit vesmír? Hawking byl přesvědčen, že ano. Lze jej náhodně vypnout?

Temný Apofis

Nejvíce nahnáno měli astronomové z asteroidu, který k Zemi zamíří v letech 2029 a 2036. Ve vědeckých kruzích se o něm diskutovalo natolik, že kromě označení 2004 MN4 dostal i příznačný název Apofis, odkazující na starověkého boha chaosu a temnoty. Jeho šířka dosahuje 340 metrů a k Zemi se má přiblížit v pátek 13. dubna 2029 na pouhých 31 tisíc km; to znamená, že k nám bude blíže než orbitální satelity.

Zdroj: Youtube

Z jižní polokoule od Austrálii po rovníkovou Afriku by měl být Apofis viděn pouhým okem jako zářivá hvězda pohybující se od východu k západu. Podle nejnovějších výpočtů se nicméně můžeme uklidnit - jeho srážka se Zemí vůbec není tak pravděpodobná, jak se dosud myslilo.

Za největší hrozbu proto NASA v současné době považuje planetku Bennu, jejíž dráha není zcela předvídatelná. Uvažuje se dokonce o tom, že k ní bude vyslána raketa, která by její trajektorii preventivně nadobro odklonila. Na zásah je však ještě zatím čas. Předpokládá se, že Bennu naši planetu bezprostředně ohrozí až v roce 2135.

Zdroje: thenewstrace.com, www.space.com, www.nasa.gov

Tagy Afrika asteroid Austrálie Hirošima Londýn Mars NASA Podkamenná Tunguska Sibiř Země