Hvězdný systém WR 104, skládající se z Wolf-Rayetovy hvězdy a hvězd typu B a O, byl objeven v roce 1998. Je obklopen prodlouženým prachovým obalem ve tvaru spirály, jehož průměr činí více než 200 astronomických jednotek. „Dřív jsem mlhovinu Větrník pozoroval s radostí. Má krásný tvar. Teď se nemohu ubránit pocitu, že se dívám do hlavně pušky," říká astronom z University of Sydney Peter Tuthill.
Wolf-Rayetovy hvězdy jsou totiž považovány za tikající bombu. Mají velkou hmotnost, vysokou svítivost a krátkou životnost. Jsou posledním stupněm před výbuchem supernovy a produkují nebezpečné gama záření.
Hvězda Wolf-Rayet
Právě to může ohrozit naši planetu. „Existuje asi sto Wolf-Rayetových hvězd a kterákoli z nich může být zdrojem gama záblesků. Ale WR 104 je jediná, jež vypadá, že je natočená směrem k Zemi. Jsme tedy přímo v palební linii," vysvětluje Tuthill. „Nejhorší na tom je, že zatím nedokážeme přesně odhadnout, kdy by k výbuchu supernovy mohlo dojít. Časové rozmezí je mezi dneškem a příštími 500 000 lety."
Gama paprsky by sice nepronikly zemskou atmosférou, chemicky by ale poškodily stratosféru. Astrofyzik Adrian Melott z University of Kansas v Lawrence odhaduje, že pokud by nás WR 104 zasáhl výbojem dlouhým 10 sekund, záření by mohlo zničit asi 25 % ozonové vrstvy, která nás chrání před škodlivými ultrafialovými paprsky. „To by bylo velmi špatné. Byli bychom svědky masivního vymírání v oceánech, zemědělské krize a hladomoru," popisuje vědec.
Záblesky gama by zároveň vyvolaly zvýšenou tvorbu smogu. To by mohlo snížit dopad slunečního světla o 1 až 2 %. Došlo by tak k mírnému ochlazení planety. „Nová doba ledová by ale naštěstí nenastala," říká Melott.
Modrý záblesk
Rozsáhlost katastrofy ale záleží na rotaci hvězdy. I přes podrobné analýzy stále není jisté, pod jakým úhlem je k Zemi nakloněna. Při pozorování oblohy dalekohledem Keck I bylo zjištěno, že sklon je mezi 10° až 15°. Úhel do 20° přitom představuje vysoké riziko zasažení naší planety gama zábleskem. O pár let později ale bylo vypočítáno, že sklon je v rozmezí 30° a 40°.
Zároveň není jisté, jak široké jsou paprsky energie, které gama záblesky uvolňují. „Země obrácená k jasu by zažila něco jako vzdálený jaderný výbuch. Živé organismy by tak byly ohroženy nemocí z ozáření," říká Tuthill. Paprsek však může naši planetu pouze „líznout". Vědci se proto nyní zaměřují na to, zda WR 104 skutečně míří na Zemi a jak velkou sílu může její gama záření mít.
Zdroj:
www.globe24.cz, www.foxnews.com, www.star-facts.com, www.nbcnews.com
