Hovoří o tom studie publikovaná v časopise Geology, která se pozastavuje nad tím, že na poušti byly nalezeny vzorky sklovitých desek a drobné úlomky s minerály, které se často vyskytují v horninách mimozemského původu.
Minerály, které se našly v poušti, se nápadně shodují se složením materiálu, který na Zemi vrátila mise NASA Stardust, jež odebrala vzorky z komety nazvané Wild 2. I v tomto případě se jedná pravděpodobně o pozůstatky kometárního tělesa, nejspíše komety s podobným složením jako Wild 2, které po výbuchu proudilo dolů a roztavilo písečný povrch pod sebou.
Dokument hovořící o poušti Atacama můžete zhlédnout zde:
Marťanská krajina na Zemi
Asi před 12 000 lety intenzivní žár proměnil písčitou půdu v Atacamě v rozsáhlé oblasti skla táhnoucí se v délce 75 km. Ale vědci si nebyli jisti, co tak drastickou změnu způsobilo. Poušť Atacama je nejsušší pouštní oblastí na Zemi, kde je neuvěřitelně málo vláhy a srážek. Roztříštěné pouštní sklo obsahuje drobné úlomky minerálů, které se často vyskytují v meteoritech, jež dopadají na Zemi.
Pád komety na Zem. Ilustrační foto.
Jak k tomu došlo?
Pleistocénní epochální silikátová skla byla objevena v roce 2012 v poušti Atacama podél 75 km dlouhého severojižního koridoru, poblíž města Pica a jižním směrem od něj. Vyskytují se v pěti oblastech, z nichž každá má plochu od 1 m2 do více než 100 m2.
Skla se vyznačují černozelenou barvou a morfologie mnoha z nich svědčí o sesouvání, stříhání, kroucení, válcování a skládání „hmoty“, a to dokonce opakovaně, než v konečné podobě zchlazená „skla“ dopadla na zem.
V důsledku toho se původně ploché sklovité desky o tloušťce 5 až 7 cm změnily ve velké zkroucené srostlé masy o průměru až 50 cm. To odpovídá velkému příchozímu meteoru a výbuchu ve vzduchu, který by byl doprovázen větrem o síle tornáda.
Atacama ale vždy nevypadala tak jako dnes.
Nejedná se o vulkán ani o požáry. Kometa?
Protože neexistují žádné důkazy o tom, že by skla mohla vzniknout vulkanickou činností, jejich původ byl pro vědce záhadou. Někteří badatelé vyslovili domněnku, že skla vznikla v důsledku dávných požárů trávy, protože tato oblast nebyla vždy pouští. Během pleistocénní epochy zde byly oázy se stromy a travnaté mokřady vytvořené řekami táhnoucími se z hor na východě a předpokládá se, že rozsáhlé požáry mohly hořet dostatečně horké, aby roztavily písčitou půdu do velkých sklovitých desek. Ale množství přítomného skla spolu s několika klíčovými fyzikálními charakteristikami znemožňuje jednoduchý mechanismus vzniku požárů.
"Je to poprvé, co máme na Zemi jasný důkaz o sklech, která vznikla tepelným zářením a větrem z ohnivé koule explodující těsně nad povrchem," uvedl profesor Pete Schultz, vědecký pracovník z katedry věd o Zemi, životním prostředí a planetách na Brownově univerzitě. "Aby to mělo tak dramatický účinek na tak velkém území, jednalo se o skutečně masivní explozi. Spousta z nás už viděla ohnivé koule bolidů, které se míhaly po obloze, ale ve srovnání s tímto výbuchem to byly jen nepatrné záblesky."
Poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na Zemi.
Mimozemské sklo
Profesor Schultz a jeho kolegové ve svém výzkumu provedli podrobnou chemickou analýzu desítek vzorků skla z Pica. Nalezli minerály zvané zirkony, které se tepelně rozložily a vytvořily baddeleyit. Tato minerální přeměna obvykle potřebuje teplotu přesahující 1 650 stupňů Celsia, což je daleko vyšší teplota, než jaká by mohla vzniknout při požárech trávy. Analýza také odhalila seskupení exotických minerálů, které se vyskytují pouze v meteoritech a jiných mimozemských horninách. Specifické minerály jako kubanit, troilit a inkluze bohaté na vápník a hliník se shodovaly s minerálními signaturami ze vzorků komet získaných z mise NASA Stardust.
"Tyto minerály nám říkají, že tento objekt má všechny znaky komety," řekl Dr. Scott Harris, planetární geolog z Fernbank Science Center. "Stejná mineralogie, jakou jsme viděli ve vzorcích ze sondy Stardust, je zachycena v těchto sklech, což je opravdu silný důkaz, že to, co vidíme, je výsledkem kometárního výbuchu."
Roztříštila se opravdu o poušť kometa? S největší pravděpodobností tomu tak skutečně bylo.
Zdroje:
