Věci zkoumají záhadná skla nalezená v poušti v Chile. Nejsou pozemského původu

Poušť Atacama, Chile.

Poušť Atacama, Chile.

Foto: sunsinger / Shutterstock.com

Poušť Atacama v Chile dokáže skvěle simulovat mimozemské prostředí. Je tady totiž takové sucho, že se dá místo přirovnat k „Marsu na Zemi“. Vědci se domnívají, že podle nové studie byla poušť místem dávné exploze komety, která byla dostatečně intenzivní na to, aby vytvořila obří desky křemičitého skla. Kometa zde explodovala před 12 000 lety.

Hovoří o tom studie publikovaná v časopise Geology, která se pozastavuje nad tím, že na poušti byly nalezeny vzorky sklovitých desek a drobné úlomky s minerály, které se často vyskytují v horninách mimozemského původu.

Pinterest

Minerály, které se našly v poušti, se nápadně shodují se složením materiálu, který na Zemi vrátila mise NASA Stardust, jež odebrala vzorky z komety nazvané Wild 2. I v tomto případě se jedná pravděpodobně o pozůstatky kometárního tělesa, nejspíše komety s podobným složením jako Wild 2, které po výbuchu proudilo dolů a roztavilo písečný povrch pod sebou.

Dokument hovořící o poušti Atacama můžete zhlédnout zde:

Zdroj: Youtube
 

Marťanská krajina na Zemi

Asi před 12 000 lety intenzivní žár proměnil písčitou půdu v Atacamě v rozsáhlé oblasti skla táhnoucí se v délce 75 km. Ale vědci si nebyli jisti, co tak drastickou změnu způsobilo. Poušť Atacama je nejsušší pouštní oblastí na Zemi, kde je neuvěřitelně málo vláhy a srážek. Roztříštěné pouštní sklo obsahuje drobné úlomky minerálů, které se často vyskytují v meteoritech, jež dopadají na Zemi.

Pád komety na Zem. Ilustrační foto.Pád komety na Zem. Ilustrační foto.Zdroj: Marko Aliaksandr / Shutterstock.com

Jak k tomu došlo?

Pleistocénní epochální silikátová skla byla objevena v roce 2012 v poušti Atacama podél 75 km dlouhého severojižního koridoru, poblíž města Pica a jižním směrem od něj. Vyskytují se v pěti oblastech, z nichž každá má plochu od 1 m2 do více než 100 m2.

Skla se vyznačují černozelenou barvou a morfologie mnoha z nich svědčí o sesouvání, stříhání, kroucení, válcování a skládání „hmoty“, a to dokonce opakovaně, než v konečné podobě zchlazená „skla“ dopadla na zem.

V důsledku toho se původně ploché sklovité desky o tloušťce 5 až 7 cm změnily ve velké zkroucené srostlé masy o průměru až 50 cm. To odpovídá velkému příchozímu meteoru a výbuchu ve vzduchu, který by byl doprovázen větrem o síle tornáda.

Atacama ale vždy nevypadala tak jako dnes.Atacama ale vždy nevypadala tak jako dnes.Zdroj: obscur / Shutterstock.com

Nejedná se o vulkán ani o požáry. Kometa?

Protože neexistují žádné důkazy o tom, že by skla mohla vzniknout vulkanickou činností, jejich původ byl pro vědce záhadou. Někteří badatelé vyslovili domněnku, že skla vznikla v důsledku dávných požárů trávy, protože tato oblast nebyla vždy pouští. Během pleistocénní epochy zde byly oázy se stromy a travnaté mokřady vytvořené řekami táhnoucími se z hor na východě a předpokládá se, že rozsáhlé požáry mohly hořet dostatečně horké, aby roztavily písčitou půdu do velkých sklovitých desek. Ale množství přítomného skla spolu s několika klíčovými fyzikálními charakteristikami znemožňuje jednoduchý mechanismus vzniku požárů.

Zdroj: Youtube

"Je to poprvé, co máme na Zemi jasný důkaz o sklech, která vznikla tepelným zářením a větrem z ohnivé koule explodující těsně nad povrchem," uvedl profesor Pete Schultz, vědecký pracovník z katedry věd o Zemi, životním prostředí a planetách na Brownově univerzitě. "Aby to mělo tak dramatický účinek na tak velkém území, jednalo se o skutečně masivní explozi. Spousta z nás už viděla ohnivé koule bolidů, které se míhaly po obloze, ale ve srovnání s tímto výbuchem to byly jen nepatrné záblesky."

Poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na Zemi.Poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na Zemi.Zdroj: abriendomundo / Shutterstock.com

Mimozemské sklo

Profesor Schultz a jeho kolegové ve svém výzkumu provedli podrobnou chemickou analýzu desítek vzorků skla z Pica. Nalezli minerály zvané zirkony, které se tepelně rozložily a vytvořily baddeleyit. Tato minerální přeměna obvykle potřebuje teplotu přesahující 1 650 stupňů Celsia, což je daleko vyšší teplota, než jaká by mohla vzniknout při požárech trávy. Analýza také odhalila seskupení exotických minerálů, které se vyskytují pouze v meteoritech a jiných mimozemských horninách. Specifické minerály jako kubanit, troilit a inkluze bohaté na vápník a hliník se shodovaly s minerálními signaturami ze vzorků komet získaných z mise NASA Stardust.

Kometa Leonard, C/2021 A1 Leonard 2021-11-28 06:00 13x60

K Zemi se blíží superjasná kometa. Brzy ji spatříte pouhým okem. Kam se dívat?

"Tyto minerály nám říkají, že tento objekt má všechny znaky komety," řekl Dr. Scott Harris, planetární geolog z Fernbank Science Center. "Stejná mineralogie, jakou jsme viděli ve vzorcích ze sondy Stardust, je zachycena v těchto sklech, což je opravdu silný důkaz, že to, co vidíme, je výsledkem kometárního výbuchu."

Roztříštila se opravdu o poušť kometa? S největší pravděpodobností tomu tak skutečně bylo.

Zdroje:

edition.cnn.comwww.brown.eduwww.sci-news.com