Pouštní sklo
Ke vzniku skla ze sklovitých pozemských i mimozemských minerálů je třeba zcela specifických tlakových a tepelných podmínek. Nebývale suchá poušť Atacama v Jižní Americe, kde je roční srážkový průměr jeden milimetr, se vyznačuje velmi extrémními výkyvy teplot. I v létě v noci klesají teploty až k nule, ve dne vystoupají přes padesát stupňů. Ty ale sotva stačí na intenzivní žár, který v této poušti spálil písek a přetavil ho ve sklo. Jedna z původních teorií předpokládala, že zde kdysi dávno došlo k obrovskému požáru porostu a skelné úlomky vznikly roztavením písku. Novodobá zkoumání ji však vyvrátila.
Žár přichází z vesmíru
Týmová práce vědců především z USA a Chile se zaměřila na vzorky minerálů. Analýza ukázala, že nejsou pozemského původu. "Jedná se o dar z nebes. Odpovídají materiálu, který, například, posbírala mise NASA Stardust z komety Wild 2", prohlásili vědci z americké Brownovy univerzity v Rhode Islandu. Záhada intenzivního žáru byla vysvětlena. Roztavení minerálů v částečky skla způsobila kometa, která na konci pleistocénu, tedy zhruba před 12 000 lety, vybuchla blízko zemského povrchu nad Atacamou, nedaleko malého chilského města Pica. Zanechala po sobě různě pokroucené úlomky silikonového skla ze zirkonu, který se přetavil na baddeleyit. K takové přeměně dochází zhruba při teplotách nad 1 650 °C.
Vzácný dar z nebes
„Je to poprvé, co máme jasný důkaz o sklech na Zemi, které byly vytvořeny tepelným zářením a větry z ohnivé koule, která explodovala těsně nad povrchem Země,“ řekl P. Schultz, profesor z Brownovy univerzity a jeden z vědců, který odmítal hypotézy o požáru porostu. Podrobnou chemickou analýzu desítek vzorků z nalezených atacamských úlomků provedli vědci z amerického Fernbank Science Center, Santo Thomas University a chilské Geology and Mining Service. Jsou „prvním jasným důkazem“ skla, který kometa jako sklář proměnila v kousky skla. Další výzkumy můžou upřesnit stáří a velikost komety.
Zdroje: actualidad.rt.com, eu.usatoday.com
