Po smrti inckého vládce Huayny Capaca (v překladu "mladý mocný") i jeho dědice se incká říše rozdělila na dvě části, které si mezi sebou rozpůlily dva další Huaynovi synové. Na severu vládl Atahualpa své části říše z Quita, zatímco jeho nevlastní bratr Huascar ovládal jih z hlavního města říše Cusca.
Atahualpa, 14. Inka. Malba z 18. století. (Muzeum v Brooklynu)
Občanská válka Inků
Jejich vládnutí přerušila krvavá občanská válka mezi oběma částmi říše, která po mnoha zvratech vyústila v Huascarovu drtivou porážku. Atahualpa svého nepřítele zajal a pozval ostatní přední vůdce říše do Cusca, aby si říši opět rozdělili mezi sebe rovnoměrně. To ale byla lest, protože mocichtivý Atahualpa všechny zabil, aby se ujal neomezené vlády sám. Stal se tak jediným vůdcem mocné říše Inků.
Na dokument o něm, v angličtině, se podívejte zde:
Zajetí Atahualpy
Díky velikosti říše se Atahualpa neobával žádného nebezpečí, takže se necítil ohrožen ani když Španěl Francisco Pizarro dorazil do Peru a zahájil pochod do Cusca. Protože měl Pizarro pouhých 200 mužů, což bylo velmi málo proti 80 000, jimiž disponoval Atahualpa, nepovažoval incký náčelník Španěly za žádné nebezpečí. To jej však podcenil a za chybu zaplatil.
Pizarro pozval náčelníka na hostinu, kam Atahualpa vyrazil jen s 5 000 neozbrojenými stoupenci. Španělé se mezitím připravovali na to, že nic netušícího Atahualpu chytí do pasti. Španělé se Atahualpu pokusili obrátit na křesťanství, což jej velmi rozšílilo a samozřejmě výzvu odmítl. Jako reakci na to zahájili Pizarrovi muži palbu na Inky a během jediné hodiny jich povraždili všech 5 000 a Atahualpu zajali. Jedině živý vládce mocné říše byl pro Španěly zárukou, že se na ně z hor nevrhne 80 000 inckých bojovníků, jež Atahualpa v horách zanechal.
Atahualpa, 14. Inka.
Síla Atahualpy a odmítnutá nabídka neuvěřitelného bohatství
Atahualpa dokázal své mocné říši vládnout i jako zajatec. Proto vyslal rozkaz svým mužům, aby Huascara, jeho nevlastního bratra, drženého pod přísnou ostrahou, okamžitě popravili. Zjistil totiž, že Španělé uvažují o jeho dosazení na trůn. Zároveň vyzval své muže, aby jej i s armádou přijeli zachránit, aby se mohl Španělům pomstít.
Na základě obvinění z podněcování vzpoury byl Atahualpa v roce 1533 odsouzen k upálení na hranici, jak se na pohana sluší. To však Atahualpou hluboce otřáslo Inkové věřili, že po upálení nebude moci duše pokračovat v posmrtném životě. Rozhodl se Španěly uplatit a slíbil, že během dvou měsíců naplní velkou místnost poprvé zlatem a podruhé stříbrem. Chtěl se tak vyhnout smrti. Jeho nabídka však byla odmítnuta.
Inka jako katolík uškrcen
Jen proto, aby Atahualpa unikl před svou, nakonec přece jen konvertoval ke katolicismu. Upálení na hranici pro něj byla potupa, takže se nechal pokřtít a přijal jméno Francisco Atahualpa. V souladu se svou žádostí byl 26. července 1533 uškrcen škrtidlem a křesťansky pohřben.
Poprava Atahualpy.
Říše Inků byla největší předkolumbovskou říší, takže i Atahualpa byl nesmírně mocným vůdcem. V roce 1532 byl Atahualpa zajat španělskou jednotkou o síle 200 mužů pod vedením conquistadora Francisca Pizarra, což otevřelo cestu španělské kolonizaci Jižní Ameriky. Navíc se říká, že po smrti bylo jeho tělo exhumováno, mumifikováno tajně pohřbeno v jeho říši. Poklad Inků se ale nikdy nenašel.
Zdroje:
