Pomsta za atentát na Heydricha: 48 sirotků po odbojářích čekal zvláštní osud

Adolf Hitler na pohřbu Reinharda Heydricha

Adolf Hitler na pohřbu Reinharda Heydricha

Foto: Wikimedia Commons, By Unknown author - Narodowe Archiwum Cyfrowe, sygn. 2-13241, Public Domain, http

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha měl nedozírné následky. Nacisté krutě potrestali každého, kdo přišel s odvážnými parašutisty do kontaktu. Všechny osoby a jejich rodiny, na něž padlo podezření, že se podílely na pomoci parašutistům, byly popraveny. Jejich děti přežily jen zázrakem. Co se s těmito sirotky stalo?

Po rodinách, které v reakci na atentát Reinharda Heydricha, zlikvidovali nacisté, zůstalo celkem 48 dětí. Němci je umístili do zámečku Jenerálka v pražských Dejvicích. Nejmladším dětem byly pouhé dva roky, nejstarší měly brzy dosáhnout plnoletosti.  V roce 1944 byly transportovány do internačního tábora v jihomoravské obci Svatobořice u Kyjova na Hodonínsku. Podle místa, kde sirotci strávili delší čas, se jim později začalo říkat Svatobořické děti. Ani ty nejstarší z nich netušily, co se s jejich rodiči stalo a jestli ještě vůbec žijí.  V táboře byly děti úmyslně drženy v pasivitě. Neměly žádný program ani hračky, vyučování bylo zakázáno, a tak se snažily zabavit alespoň zpíváním písniček, kuchyňskými pracemi či na zahradě. Mezi dětmi, které byly stále spolu, se vytvořily neobvyklé vztahy. Každá starší dívka musela pečovat o jedno menší dítě, takže se prakticky staly předčasně matkami.

Děti v Osvětimi

Jan Roček: Děti, které šly do plynu, vyhazovaly lžičky, aby pomohly ostatním

Jedním ze Svatobořických dětí byla i Eva Merclová. Oba rodiče se angažovali v Sokolu, což byla v té době nejpočetnější skupina mladých lidí, které se nacisté obávali. Mimo to se Eviny rodiče zapojili do odbojové sokolské skupiny Jindra. V rámci ní vyjadřovali podporu Heydrichovým atentátníkům. Když je gestapo zatklo, Evu a její sestru Hanku vytrhli nacisté z rukou jejich babičky. Eva dostala v táboře na starosti mladší dívku Alenu Malinovou. Přestože byla jen o osm let mladší, říkala Evě „mami.“ Ta se v pouhých jedenácti letech starala o Alenu jako o svou dceru.

Pinterest

Nacisté plánovali zavraždit děti odbojářů kvůli veřejnému mínění až po válce, která pro ně měla být vítězná. Naštěstí to nestihli.  Když se blížila Rudá armáda, místní lidé děti z obavy, aby je Němci na poslední chvíli nepovraždili, ukryli v hostinci v 6 km vzdáleném Turovci.  12. května 1945 se všechny děti vrátily do Prahy. Na Evu se sestrou čekala babička. Ta jim také oznámila smutnou zprávu o úmrtí jejich rodičů v koncentračním táboře Mauthausen. Většina dětí skončila u adoptivních rodičů, kterými byli převážně jejich vzdálenější příbuzní.

Přestože se děti těsně po válce rozdělily, pouto, které si spolu vytvořily, trvá dodnes. Do roku 1969 se spolu pravidelně scházely a i dnes se příležitostně potkávají v rámci různých výročí. Dodržely tak utajený slib, který si jako děti v internačním táboře daly: „VSV“ neboli „Vždy si vypomůžeme.“