Potápěči našli v moři zázrak: 9 000 let staré zakonzervované město stvořené záhadnou civilizací

Elena Velímská | 12. 12. 2022

Jedno z nejzachovalejších pravěkých sídlišť leží na dně Středozemního moře u izraelského západního pobřeží nedaleko vesnice Atlit. Díky jedinečným konzervačním podmínkám archeologům poskytlo podrobný obraz života jeho dávných obyvatel. Tisíce let se tam pod nánosy také skrývaly nebývalé nálezy.

Pod hladinou

Stáří podmořského archeologického naleziště Atlit Yam je dle uhlíkové analýzy 8 900 (± 200 let). O tom, proč se ocitlo na dně moře, patří mezi „archeologické záhady“, o které badatelé vedou spor. Jedna z teorií říká, že stejně jako mnohá středomořská pobřežní města ho pohltila obrovská vlna tsunami způsobená výbuchem Etny před 8 500 lety. Jiní s tím nesouhlasí a poukazují například na to, že tato podmořská památka nebyla poničena. Většina badatelů se přiklání spíš k tomu, že byla zaplavována postupně v souvislosti s klimatickými změnami, které způsobily tání ledovců a stoupání mořské hladiny. Její obyvatelé se postupně stěhovali do vyšších poloh. Ať byla příčina jakákoli, osadu pokryly jílovité a písčité sedimenty, které se postaraly o její jedinečné zachování.

Pozůstatky tohoto neolitického sídliště objevil v roce 1984 mořský archeolog E. Galili, když pátral po vracích lodí. První vykopávky a průzkumy vedené Haifskou univerzitou proběhly v letech 1985-2000. Lokalita Atlit Yam se rozkládá na ploše 40 000 m², leží v zálivu ústí řeky Oren v Haifském regionu, 200-400 metrů od pobřeží, v hloubce 10-12 metrů. Je to dosud nejstarší a největší objevená pravěká osada pod vodou.

Zdroj: Youtube

Ojedinělé nálezy

Podmořské vykopávky postupně odhalily obdélníkové domy a dlážděné plochy. Také řadu dlouhých zdí, které mohly být ohradami pro dobytek, nebo předělovat obdělávaná pole. Objeveno bylo také přes osm tisíc artefaktů z křemene, který pochází z 10 km vzdáleného pohoří Karmel, dále z kamene, kostí nebo dřeva. Našly se hroty šípů, srpové čepele, pazourky a pazourkové nože i kostěné háčky na ryby.

Uprostřed osady stojí v půlkruhu sedm megalitů o váze 600 kg a kolem sladkovodního pramene jsou rozmístěné oválné kameny s prohlubněmi – pohárky. Místo tak nejspíš sloužilo k vodním rituálům. 

Naprosto unikátní je však studna. Je z volně naskládaných kamenů, její průměr je 1,5 metrů a sahá do hloubky 5,5 metrů. Jedná se tak o nejstarší studnu, která kdy byla objevena. Na dně archeologové našli zvířecí kosti, křemeny, dřevo, zbytky rostlin a kostěné výrobky. To naznačuje, že obyvatelé přestali studnu používat a sloužila jim jako odpadní jáma. Galili se domnívá, že v souvislosti se stoupáním hladiny moře do sladkovodního pramene pronikla slaná voda. I to dle něho to mohla být jedna z příčin opuštění vesnice.  

Z pomyslné atlitské kroniky

Jedinečná konzervace lokality Atlit Yam poskytla archeologům vcelku podrobný obrázek o životě neolitického člověka této oblasti. Jak nálezy ukazují, „atlitští“ byli jedni z prvních lovců a sběračů, kteří přešli k farmaření. Na pobřeží Levantského moře ale byli úplně prvními zemědělci a pastevci. Nálezy kostí ovcí, koz, prasat a skotu poskytly důkazy o nejstarší domestikaci dobytka. Nalezeny byly i ostatky psů. Šest tisíc rybích kostí svědčí o tom, že lovili ryby, ale i divokou zvěř, jak je patrné z nálezů lebek. Bylo objeveno více než 100 druhů rostlin, což dokazují sýpky se zbytky obilovin, semen divokých rostlin, jako například planého hroznového vína, máku nebo kmínu a ukazují, že si svůj jídelníček tehdy obohacovali i jejich sběrem.

Cenné informace badatelům poskytly také nálezy deseti hrobů s lidskými ostatky. Kosti lidí byly nalezeny také v domech a na jiných místech. Celkem podmořští archeologové objevili 15 koster skrčenců a úlomky kostí 65 pradávných farmářů.

Zdroj: Youtube

Další prvenství

Jeden z nejvýznamnějších objevů v této lokalitě pak odhalily další výzkumy v roce 2008: lidé se již v té době potýkali s tuberkulózou, jak ukázala kostra ženy a dítěte. Velikost dětských kostí a rozsah poškození naznačují, že matka nakazila své dítě krátce po narození. Jedná se o nejstarší známý případ této nemoci v historii. Nejenže ukazuje, že lidé trpěli TBC o 3 000 let dřív, než se předpokládalo, ale jak ukázaly testy DNA, tato nemoc se nepřenesla ze skotu. Vědcům tisíciletý vývoj bakterie tuberkulózy poskytnul vodítka pro další výzkum možností léčby.

Některé kostry také vykazují poškození ucha, které je typické pro potápění ve studené vodě. Je tak jisté, že rybolov hrál v životě obyvatel dnešní lokality Aklit Yam významnou roli.

Výzkumy se také zjistilo, že se zde obyvatelé dožívali na tu dobu vysokého věku – 50 let. Badatelé to přisuzují vyvážené „středomořské“ stravě a pravděpodobně kvalitní pitné vodě ze studně, kterou si tato neznámá kultura vyhloubila nejspíš jako první na světě.

Zdroje: www.ancient-origins.net, www.heritagedaily.com, en.wikipedia.org

Tagy Atlit Haifská univerzita kostra moře rostliny Středozemní moře