Agamemnonova hrobka je velká hrobka typu tholos - neboli úl - na kopci Panagitsa v řeckých Mykénách. Atreova pokladnice pochází z pozdní doby bronzové, přibližně z doby 1250 let př. n. l.
Jak zdůrazňuje server Thearchaeologist.org, tato monumentální hrobka tholos hrála ústřední roli v pohřebních zvycích a náboženských praktikách mykénské civilizace. Předpokládá se, že sloužila jako pohřebiště významného mykénského vládce, pravděpodobně panovníka, který dokončil přestavbu pevnosti, nebo některého z jeho nástupců. Objevují se však i názory, že v hrobce jsou ostatky samotného Agamemnóna, ačkoli přesná identita zůstává stále předmětem diskusí. Novější výzkumy však dokazují, že hrobka pravděpodobně nemá žádný vztah ani k Atreovi, ani k Agamemnonovi - legendárním vládcům Mykén. Archeologové se domnívají, že zde pohřbený mykénský panovník vládl dříve než král.
Vchod do hrobky vyráží dech
Hrobka samotná je vyhloubená do svahu kopce a tvoří ji polopodzemní místnost kruhového půdorysu s klenutým obloukem a kopulí. Právě tato kopule vysoká 13,5 m a o průměru 14,5 m byla po více než tisíc let nejvyšší a nejširší kopulí na světě. Poté ji trumfl Merkurův chrám v Baiae a Pantheon v Římě.
Už vchod do hrobky je impozantní - kamenný překlad nad vchodem váží 120 tun a jeho přibližné rozměry jsou 8,3 x 5,2 x 1,2 m, což z něj činí jeden z největších vchodů do hrobky na světě.
O hrobce existují mnohé historické zmínky. Píše o ní římský geograf Pausanias ve 2. století n. l. a je zmiňovaná ještě v roce 1879 německým archeologem Heinrichem Schliemannem, který objevil šachtové hroby pod "agorou" na Akropoli v Mykénách.
Atreova pokladnice patří mezi architektonické zázraky
Atreova pokladnice je ukázkou pozoruhodných technických a architektonických úspěchů a vynikajícím příkladem mykénské techniky klenby, která spočívala v postupném vystupování vrstev kamene, aby vytvořily falešnou kopuli. Tato metoda umožnila stavbu rozsáhlých klenutých staveb, jako je Atreova pokladnice.
Impozantní průčelí hrobky tvořené obrovskými kamennými bloky vede do 36 m dlouhé vstupní chodby, která vrcholí v úctu vzbuzující kruhové pohřební komoře. Samotná velikost komory a její elegantní design s impozantní korunní kopulí o výšce přibližně 13 metrů z ní činí architektonický zázrak své doby. Na video o této stavbě se podívejte zde:
Další zajímavosti o této stavbě
Hrobka byla vystavěná velmi zvláštním způsobem, postupně ve vrstvených kruzích, jako studna.
Nad vchodem pak byl vybudovaný tzv. odlehčovací trojúhelník, jehož úkolem je odvádět váhu konstrukce z nadpraží do boků konstrukce, aby se nadpraží tlakem nezlomilo. Stejně tak byla pozornost a péče věnovaná i umístění obrovských kamenů, aby zaručily dlouhodobou stabilitu klenby. Vznikl tak dokonale vyhlazený vnitřní povrch, ozdobený zlatými, stříbrnými a bronzovými ozdobami.
Otazníky ve vědecké obci
Atreova pokladnice upoutala pozornost archeologů, historiků a vědců specializujících se na mykénskou civilizaci. Například doktorka Sophia Papadopoulou, archeoložka specializující se na starověké řecké hrobky, poznamenává: „Atreova pokladnice představuje vrchol mykénské pohřební architektury a ukazuje mistrovství Mykéňanů v inženýrství a jejich hlubokou úctu k zemřelým vládcům. Je svědectvím jejich kulturních a uměleckých úspěchů.”
Atreova pokladnice je přístupná i návštěvníkům. Památku spravuje řecké ministerstvo kultury a sportu, které zajišťuje její ochranu a zpřístupnění veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout vstupní chodbu, obdivovat impozantní komnatu a ponořit se do poutavé historie a mytologických souvislostí hrobky.
Zdroje: www.thearchaeologist.org, en.wikipedia.org/wiki/Treasury_of_Atreus
