Než se z ní stala světoznámá kráska, musela si projít nelehkým dětstvím poznamenaným válkou a hladomorem. Její cesta ke slávě byla lemována nečekanými zvraty a překážkami. Kdo by tehdy tušil, že se z nenápadné dívky stane jedna z nejslavnějších a nejobdivovanějších hereček? Tady je naše nápověda, o koho by se mohlo jednat…

Z děvčátka světovou ikonou

Cesta ke slávě nebyla vůbec jednoduchá. Budoucí hollywoodská ikona se narodila 4. května 1929 v Bruselu do aristokratické rodiny. Její otec byl britský bankéř s českými kořeny, matka pocházela z nizozemské šlechty. Dětství tak strávila střídavě v Belgii, Anglii a Nizozemsku.

Postupně se díky cestování naučila šest jazyků - nizozemsky a anglicky, později v různé míře francouzsky, německy, španělsky a italsky. „Jenže mé dětství nebylo šťastné. Rodiče se rozvedli, když mi bylo šest let. Otec od nás odešel bez jediného slova vysvětlení. Bylo to pro mě velmi traumatizující,“ vzpomínala později herečka v jednom z rozhovorů.

Krátce po rozvodu rodičů přišla druhá světová válka, která dramaticky zasáhla do života mladé dívky. „Viděla jsem, jak nacisté odvážejí Židy. Jednou jsem byla svědkem toho, jak zastřelili skupinu mužů přímo na ulici,“ líčila otřesné zážitky z dětství.

Během okupace Nizozemska zažila s rodinou hladomor a extrémní chudobu. „Jídla bylo málo. Jedli jsme tulipánové cibulky a snažili se z nich upéct sušenky,“ popisovala těžké období. „Kdybychom věděli, že budeme pět let okupováni, možná bychom se všichni zastřelili. Mysleli jsme si, že to může skončit příští týden... půl roku... příští rok... takhle jsme to přežili.“

Baletní sen se rozplynul

I přes traumatické zkušenosti během války snila svůj sen stát se baletkou. Po válce dokonce studovala tanec v Londýně a Amsterdamu. „Balet byl mým únikem z reality. Když jsem tančila, zapomněla jsem na všechno špatné,“ popsala svou vášeň. Kvůli podvýživě z válečných let a zdravotním potížím (chudokrevnost, dýchací potíže a otoky) se však profesionální kariéry musela vzdát. „Bylo to zdrcující, ale zároveň to otevřelo dveře novým příležitostem,“ komentovala toto období svého života.

Osudové setkání

Zlom v jejím životě přišel v roce 1951, kdy si jí během natáčení drobné role ve filmu Monte Carlo Baby všimla francouzská spisovatelka Colette. Ta v ní okamžitě viděla ideální představitelku hlavní postavy pro broadwayskou adaptaci svého románu Gigi. Mladičká herečka si diváky i kritiky okamžitě získala svým půvabem a talentem. A Broadwayský úspěch jí otevřel dveře do Hollywoodu.

Tam přišla zásadní filmová role po boku Gregoryho Pecka v romantické komedii Prázdniny v Římě. Film se stal obrovským hitem a herečce vynesl Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. „Když mi řekli, že jsem získala Oscara, nemohla jsem tomu uvěřit. Byl to splněný sen,“ svěřila se později. „Pamatuji si, že jsem byla tak nervózní, že jsem zapomněla své boty v šatně a na pódium jsem vyšla bosá!“ Následovaly další úspěšné filmy jako Sabrina, Funny Face či Příběh jeptišky.

Definitivně se pak do srdcí diváků zapsala rolí Holly ve filmu Snídaně u Tiffanyho z roku 1961. „Právě Holly je moje nejoblíbenější filmová postava. Je tak svobodná, nespoutaná a okouzlující. Milovala jsem každou minutu natáčení,“ prozradila herečka.

Více než jen krásná tvář

Ač byla obdivována pro svou krásu a eleganci, nebyla jen další půvabnou tváří. Proslula také svou inteligencí, vtipem a laskavostí. Jistě jste už uhodli, o kom je řeč. Ano, roztomilou kudrnatou dívenkou na fotografii není nikdo jiný než legendární Audrey Hepburnová.

„Krása ženy není v jejím oblečení, postavě nebo účesu. Krása ženy musí být vidět v jejích očích, protože ty jsou branou do jejího srdce, místem, kde přebývá láska,“ říkala skromně. Stala se navíc módní ikonou, ačkoli sama tvrdila, že o módu nikdy příliš nedbala. Tajemství její krásy?

Komentovala to s humorem, i když věděla, že za tím vězí i problémy spojené s podvýživou z válečných let: „Je to genetika, štěstí a spousta zeleniny.“ Zemřela v roce 1993 ve věku 63 let na rakovinu tlustého střeva.

Zdroje: www.vogue.com, www.breakfastwithaudrey.com.au

Přihlášení

My si vás zapamatujeme a můžete číst Dotyk.cz bez omezení.
Ještě nemáte účet? Registrujte se
Odemknout anketu
warning_fill
Hlasovat v anketě mohou jen přihlášení uživatelé.

Jak jste spokojeni s tímto článkem? Budeme vděční za vaši upřímnou zpětnou vazbu. Předáme vaše hodnocení redaktorovi, aby se mohl nadále zlepšovat.

Fantastický článek, skvěle napsané, sdílím s přáteli Hlasů: 555
Článek mě sice pobavil, ale má nedostatky, spíše průměr Hlasů: 117
Slabé, nic nového, redaktor by se nad sebou měl zamyslet Hlasů: 135