Kniha zázraků: Tajemný renesanční text skrývá hrůzné proroctví pro dnešní dobu
V roce 2008 se na aukci v Mnichově objevila stará kniha, která do té doby ležela ukrytá v soukromých sbírkách. Znalci odhadli, že jde o mimořádně cenný kousek sepsaný v Augsburgu v polovině 16. století. Spisu se začalo říkat Kniha zázraků, i když by mu více seděl název Kniha katastrof.
Rukopisu čítajícím 169 stran dominují fascinující barevné ilustrace, doprovázené stručnými popisky zobrazených jevů. Kniha líčí stvoření světa, jak je popsáno ve Starém Zákoně, a přechází ve sled apokalyptických obrazů, které připomínají obsah Knihy Zjevení. Ovšem jen vzdáleně. Uvedené katastrofy se totiž podle autora skutečně staly a jsou důkazem, že apokalypsa už začala.
Zemětřesení, velryba a draci
"Léta Páně 1009 se slunce zatmělo a měsíc byl krvavě rudý. Na zem udeřilo velké zemětřesení a z nebe spadla hořící pochodeň velká jako sloup nebo věž, doprovázená hlasitým burácením. Mnoho lidí zemřelo a celé Německo a Itálii postihl hladomor. Na zemi zůstalo víc mrtvých než živých," praví se v knize.
Není jasné, z jakých zdrojů autor Knihy zázraků vycházel, s přesnými letopočty si ale hlavu očividně nelámal. Časově nejbližší zemětřesení, které postihlo severní Itálii a jižní část Německa, se odehrálo v lednu roku 1117. Šlo nicméně skutečně o katastrofu nevídaných rozměrů, kterou zaznamenala řada evropských análů.
V případě zemětřesení v portugalském Lisabonu zato autor uvedl na den přesné datum. Není to nijak překvapivé, neboť k tragické události došlo nejspíš za jeho života, totiž v roce 1531. Na nebi se prý tehdy zjevila obrovská velryba. Mohlo jít o mračno prachu zformované do tvaru mořského tvora? Možná.
Další obrazy se už tak jednoduše s konkrétními historickými událostmi spojit nedají. Vypovídají totiž o zvláštních úkazech, které byly údajně pozorovány na různých místech Evropy, ale jsou tak fantastické, že se nad nimi moderní člověk jen pousměje. Napadlo by vás třeba, že v roce 1533 prolétlo nad českou krajinou 400 draků? Podle historiků mohlo jít o metaforický popis nějakého meteorologického jevu. Anebo o halucinaci zbožného mnicha, kterou jeho okolí nadšeně přijalo jako boží znamení.
Upravené vydání Knihy zázraků si můžete "prolistovat" při zhlédnutí videa:
Varování pro budoucnost?
Poselství spisu je v každém případě více než temné. Podle německého historika Till-Holgera Borcherta spis naznačuje, že jeho autor kladl začátek apokalypsy do 11. století a úplný konec světa nejspíše očekával na konci druhého milénia, ne-li dříve. Jde snad o proroctví, které se týká naší generace?
Borchert se touto otázkou nezabývá, ale zato nachází určitou paralelu mezi myšlením člověka renesančního a dnešního. "Posedlost katastrofami a atmosféra úzkosti je stejná i v dnešní době. Liší se to jen v tom, že neobvyklé přírodní jevy nespojujeme s biblickou apokalypsou, ale považujeme je za důkaz změny klimatu," uvedl odborník.
Obava z konce světa se podle něj vždy stupňuje s častějším výskytem přírodních katastrof, v moderní době však už strašákem není boží hněv, nýbrž globální oteplování. Autor Knihy zázraků nás tedy žádným proroctvím strašit nemusí - strašíme se beztak sami.
Zdroje: https://www.theguardian.com/, https://www.bbc.com/, https://www.fastcompany.com/